Lidé odedávna záviděli ptákům a toužili vznést se také do vzduchu. Po mnoho tisíciletí to byl jen sen, i když legendy bájí o slavném Ikarovi s křídly vyrobenými z vosku a peří. V 6. století v Číně provedli první pokusy s létajícími draky a věděli o tom, že se tělesa mohou vznášet ve vzduchu pomocí horkého vzduchu. Z Číny pochází také prapředek vrtulníku. Kolem roku 400 před n. l. používali Číňané bambusovou hračku, která letěla nahoru, když se rychle otáčelo hřídelí.
Po řadě neúspěšných pokusů svých předchůdců v listopadu roku 1783 bratři Jacques a Joseph Montgolfierové vypustili v Paříži horkovzdušný balon ("montgolfiéru") o objemu 2000 m3 s kohoutem, kachnou a ovcí. Balon uletěl necelých 9 km od Paříže. Pařížský fyzik Jacques Charles zdokonalil balon tím, že ho zmenšil (měl objem 380 m3) a naplnil vodíkem. 1. prosince 1783 se v něm vznesli první odvážní vzduchoplavci, fyzik Jean Pilatre de Rozier a markýz Francois Laurent d´Arlandes. O dva roky později se Pilatre stal první obětí vzduchoplavby, když se mu vodíkem plněný balon vzňal. Dalším vývojovým stupněm byl řiditelný balon z roku 1884 od Renarda s elektromotorem a Resslovými šrouby a vzducholoď, kterou poprvé sestrojil v roce 1852 Henri Giffard. Vzducholodě byly původně plněny vodíkem, ale ten byl pro svou výbušnost nahrazem heliem. Kromě toho je uvnitř trupu několik vzduchových kapsí, které pomáhají vzducholodi klesat a stoupat. Ke změně směru letu slouží vzducholodi výškové a směrové kormidlo. Vzducholodě jsou ale spojeny se jménem Ferdinanda von Zeppelina. Jeho první úspěšný let se vzducholodí LZ1 se uskutečnil 17. října 1900 nad Bodamským jezerem. Vzducholodě byly využity v první světové válce, od počátku 20. let byly používány v osobní přepravě. Konec vzducholodí přišel s katastrofou lodi Hindenburg 6. května 1937 na letišti Lakehurst v New Jersey, při které zahynulo 37 osob.
První vzducholoď Zeppelin.
Zdroj: commons.wikimedia.org. Public domain.
Jeden z posledních pokusů o vzkříšení slávy vzducholodí pochází z vojenských laboratoří Americké armády. Byl zde postaven prototyp moderní vzducholodě pod názvem HAV340, která je dlouhá 91 m, ve vzduchu vydrží až 3 týdny, aniž by musela dosednout na zem. V minulosti byly vzducholodě plněny výbušným vodíkem, ale vzducholoď HAV340 je plněna netečným heliem. Výhodou vzducholodě HAV340 je její nízký dopad na životní prostředí. Jedním z investorů projektu je i Bruce Dickinson, člen kapely Iron Maiden. Vzducholoď může být řízena i na dálku.
Vzducholoď HAV340. Zdroj: Hybrid Air Vehicles.
Vedle balonů a vzducholodí se vyvíjela letadla a helikoptéry těžší než vzduch. Mechanismus létajícího stroje poháněného rotující vrtulí navrhl Leonardo da Vinci. Princip čínské hračky rozvinuli vynálezci v 18. a 19. století. Michail Lomonosov představil v červenci 1754 malý model poháněný pružinovým zařízením a v roce 1861 Gustave de Ponton d‘ Amécourt přišel s názvem helikoptéra (z řeckého helix – spirála, pteron - křídlo), když tak pojmenoval svůj model poháněný parou. První funkční stroj pochází z roku 1908. Sestrojil jej francouzský obchodník s jízdními koly Paul Cornu. Stroj měl šestimetrové čtyřlisté vrtule a spalovací motor. Dokázal se vznést do výšky 1,5 metru. Opravdu funkční vrtulník byl představen až o třicet let později, těsně před druhou světovou válkou v Berlíně. Jmenuje se Focke-Wulf Fw61 a poprvé se vznesl 26. června 1936.
Helikoptéra.
Zdroj: commons.wikimedia.org. Autor: Leonardo da Vinci. Public domain.
Studiemi o konstrukci vhodného tvaru křídla se zabýval Nikolaj Žukovskij. První funkční kluzák podobný lodičce s křídly postavil a vyzkoušel roku 1853 George Cayley. Největší úspěchy měl Němec Otto Lilienthal, který sestrojil a vyzkoušel v roce 1891 kluzák, s nímž startoval z kopce. Létal s ním podobně jako dnes rogalisté. Podvozkem kluzáku byly Lilienthalovy nohy. Svůj letoun stále zdokonaloval a v roce 1895 již jeho dvojplošník obstojně létal, bohužel stále v závislosti na větru a terénu. V roce 1896 se Lilienthal při jedné ze zkoušek zabil.
Jeden z Lilienthalových pokusů v roce 1895.
Zdroj: commons.wikimedia.org. Public domain.
V 90. letech 19. století američtí bratři, výrobci jízdních kol, Wilbur a Orvile Wrightovi po řadě experimentů s draky zkonstruovali křídlo, které umožňovalo kontrolovaný let. Pro první pokusy s pilotovanými lety našli místo s nejpravidelnějšími větry – opuštěné písečné duny v Kitty Hawk v Severní Karolíně. Tři roky se v ostrých poryvech větru rozbíhali a vznášeli na svých bezmotorových dvouplošnících. Tisíc letů vykonali v roce 1901, dva tisíce v roce 1902. Dokázali se udržet ve vzduchu déle než minutu a urazili dvě stě metrů. V roce 1903 přidali na svůj kluzák i motor, dvojplošník se jmenoval FLYER a měl dvě tlačné vrtule, čtyřválcový motor o výkonu 8,8 kW a rozpětí dvanáct metrů. První let měl uskutečnit starší Wilbur. 14. prosince 1903 v mrazivém, dešťovém počasí se let bohužel nepodařil a letadlo nabouralo do duny. Druhý pokus podnikl Orville Wright o tři dny později. Se svým strojem ze dřeva a plachtoviny se udržel 12 s ve výšce 2,5 až 3,5 m nad zemí a uletěl 37 m. Po této události ovládla svět letecká horečka a přibývalo stále více „báječných mužů na létajících strojích“. Bratři Wrightové zpočátku používali motory s tlačnou vrtulí umístěnou vzadu. 23. března 1903 si podali patent pod číslem U. S. 8221,393 a názvem „Flying Machine“ na nový způsob řízení letadla kolem tří os. Protože jim byl zamítnut, tak zřejmě z obavy z prozrazení několik let nelétali. Snažili se svůj vynález prodat. Vojenské orgány USA, Francie i Velké Británie nejeveli zájem. V roce 1906 ve francouzském leteckém časopise l´Aérophile publikovali podrobnosti o svém vynálezu. V roce 1908 uskutečnili již první let s cestujícími. V témže roce předvedli své latadlo také v Evropě.
Orvill Wright u svého kluzáku v Kitty.
Zdroj: commons.wikimedia.org. Public domain.
První let Orvilla Wrighta.
Zdroj: commons.wikimedia.org. Public domain.
Další vývoj letadel se přesunul do Francie, ale s jinou konstrukcí než kterou používali bratři Wrightové. Brazilský letecký průkopník žijící ve Francii Alberto Santos-Dumont uskutečnil 23. října 1906 před velkým zástupem svědků v pařížském Boloňském lesíku let 60 metrů dlouhý ve výšce asi pěti metrů s letedlem Santos-Dumont 14-bis vlastní konstrukce. O měsíc poději (12. listopadu) pak nastavil první světový rekord uznaný Mezinárodní leteckou federací, když za 21,5 s uletěl 220 metrů. Dne 13. ledna 1908 proletěl Henri Farman u Paříže vzdálenost přes 1 km po kruhové dráze. V téže době podnikal velmi úspěšné pokusy Francouz Louis Blériot, který díky nové konstrukcí výkonnějšího motoru a zcela převratné konstrukci draku letadla šokoval svět krásným jednoplošníkem Blériot XI, na němž 25. července 1909 jako první člověk přeletěl kanál La Manche mezi Calais a Doverem letem trvajícím 37 minut.
Louis Blériot.
Zdroj: commons.wikimedia.org. Public domain.
Do těchto let spadají také počátky českého letectví. Prvním jeho reprezentantem byl Jan Kašpar. Dne 16. dubna 1910 uletěl na letadle Blériot XI vzdálenost 2 km ve výšce 20 – 25 metrů. Dne 13. května 1911 úspěšně absolvoval první dálkový meziměstský let z Pardubic do Prahy s letadlem vlastní konstrukce. Uletěl 121 km ve výšce 800 metrů za 92 minut. Následovala pak řada jeho místních i dálkových letů a další úspěšné produkce v různých městech.
Jan Kašpar.
Zdroj: commons.wikimedia.org. Public domain.
K nejrychlejšímu vývoji letectví došlo však až v první světové válce. Z pomalých dvojplošníků ze dřeva a tkaniny se vyvinuly výkonné jednoplošníky z hliníku, které způsobily revoluci v civilním i vojenském letectví. Mezi průkopníky patřil např. Hugo Junkers, William Bushnell Stout nebo Andrej Nikolajevič Tupolev. Po první světové válce se změnil i přístup k letectví. Vznikaly letecké cirkusy, rozvíjela se letecká pošta a civilní doprava. Vznikly první aerolinky – KLM byly založeny 7. října 1919 a ČSA 6. října 1923. V této době došlo k pokoření dalších leteckých hranic. Dne 20. května 1927 přeletěl americký letec Charles Lindbergh Atlantický oceán z Ameriky do Evropy na trati New York-Paříž dlouhé asi 6000 km za 33,5 hodiny průměrnou rychlostí 180 km/h. I druhá světová válka přinesla velký pokrok. Z továrny Ernsta Heinkela vyšlo první tryskové letadlo Heinkel He 178, které poprvé vzlétlo 27. srpna 1939, tedy jen pár dní před vypuknutím druhé světové války.
