Leon Foucault

Leon Foucault.
Zdroj: commons.wikimedia.org. Public domain.

Měl se stát lékařem

Později navštěvoval Collége Stanislas de Paris, kde v roce 1837 složil zkoušky a získal titul bakaláře. Na škole se senámil se svým spolužákem Hippolytem Fizeauem. Přátelili se a spolupracovali spolu celý život. Společně třeba zjistili, že světlo se ve vodě šíří pomaleji než ve vzduchu. Za tento obejv získal Foucault doktorát na Sorbonně.

Přáním jeho matky bylo, mít doma lékaře. Proto Léon začal studovat na l´Ecole Médicine. I když se mu při pohledu na krev dělalo špatně, tak na škole zůstal. Zaujaly ho přednášky o použití mikroskopu. Posutpně se stal asistenem a pak i kolegou Alfréda Donnéa a společně pomocí daguerrotypie pořizovali snímky preparátů v mikroskopu. Foucault pracoval na zlepšení celého mikroskopu: od osvětlení preparátu až po kvalitní čočky. Posupně se vypracoval na kvalitního fotografa. To ocenil i Urbaine Le Verriere a vzal Foucaulta do Španělska na pozorování a fotografování úplného zatmění Slunce.

Foucaultovo kyvadlo

Jméno Léona Foucaulta je spojeno především s pokusem, ve kterém s pomocí kyvadla dokázel, že se Země otáčí. O problému přemýšlel nejdřív teoreticky v myšlenkovém experimentu. Pak se odhodlal ho na začátku roku 1851 provést ve svém domě v Paříži. Použil kyvadlo o délce 2 metry se závažím o hmotnsti 5 kg. Pak mu nabídl ředitel Pařížské hvězdárny Francois Arago, že další pokus může provést přímo na hvězdárně v tzv. poledníkové chodbě. Arago se s Foucaultem rozhodli k experimentu pozvat i veřejnost. V novinách LeNational nechali otisknout inzerát „Jste zváni pozorovat otáčení Zeměn, v meridiánové chodbě Pařížské hvězdfárny. Zítra od 2 do 3 hodin odpoledne.“ [1]  Foucault použil 11 m dlouhé kyvadlo, aby prodloužil dobu kyvu.

V Panthéonu je Foucaultovo kyvadlo umístěné dodnes.
Zdroj: commons.wikimedia.org. Autor: Marianne Casamance. Under Creative Commons Attribution-Share Alike 3.0 Unported

Experiment měl velký úspěch, a proto se Foucault rozhodl ho provést v ještě větším měřítku. Za podpory prezidenta republiky si jako další místo k experimentu zvolil obrovský pařížský chrám Panthéon. Velká událost proběhla v březnu 1851 za vydatné podpory diváků. Foucault použil vlákno dlouhé 67 m, na jehož konci bylo závaží o hmotnosti 28 kg opatřené hrotem, který kreslil do písku svoji měnící se polohu a hlavně měnící se rovinu kyvu. Kyvadlo se kývalo s periodou asi 16 s a dokázalo se kývat několik hodin. Pod kyvadlem byl na zemi umístěný prostenec s vyznačenou stupnicí. Pootočení Země mohl divák sledovat už po pár kyvech. Za hodinu se poloha kyvadla změnila o téměř 60 cm.

Foucault nezůstal jen u experimentu, ale také ho důkladně teoreticky vysvětlil. Za to získal Copleyovu madaili od Royal Society. Foucault byl členem řady institucí:

• Bureau des Longitudes (od roku 1862)
• Francouzská akademie věd (od roku 1865)
• Royal Society
• Berlínská akademie věd

Léon Foucault zemřel 11. února 1868 v Paříži a je pohřebený na hřbitově v Montmartru. Během pohřbu byl jedním z nosičů rakve i ředitel pařížské hvězdárny Urbain Le Verrier.

Hrob Léona Foucaulta na hřbitově v Montmartru.
Zdroj: commons.wikimedia.org. Public domain.

Použité zdroje

[1] JÁCHIM, F. Jean Bernard Léon Foucault (1819-1868) a důkaz denního pohybu Země. Československý časopis pro fyziku, svazek 69, roč. 2019, č. 4. ISSN 0009–0700.

[2] JÁCHIM, F. Pokus, kterým Léon Foucault dokázal, že Země se opravdu otáčí. Matematika Fyzika Informatika: časopis pro výuku na základních a středních školách, březen 2001, roč. 10, č. 7, s. 443–444. ISSN 1210–1761.