William Hamilton

4. srpna 1805 – 2. září 1865
anglický matematik

Genialita se u Williama Hamiltona objevila už v době kdy byl malým chlapce. Mimo jiné ovládal minimálně deset jazyků, a tak není divu, že jeho vědecká kariéra začala velmi brzy. Stal se matematikem a přišel s rozšířením komplexních čísel, s tzv. kvateriniony.

William Rowan Hamilton se narodil v Dublině. Jeho táta byl úředník v právnické firmě a William byl jeho nejmladším dítětem. Byl velmi nadaný, protože už v pěti letech četl a překládal z latiny, řečtiny a hebrejštiny. V osmi letech mluvil italsky a francouzsky. Později se naučil i arabsky, persky, bengálsky, čínsky a sanskrt.

William Hamilton.
Zdroj: commons.wikimedia.org. Public domain.

Studium

V mládí přečetl Euklidovy Základy, Homérovy verše znal zpaměti a sám skládal básně, o kterých se anglický spisovatel William Wordsworth nevyjádřil příliš dobře, a proto se Hamilton věnoval raději matematice. V šestnácti letech studoval Nebeskou mechaniku od Pierra Laplace a našel v ní chybu. V té době ještě nikdy nebyl ve škole, učil se sám nebo se svým stýcem, duchovním Jamesem Hamiltonem.

První škola, na kterou se přihlásil, byla univerzita. Ke studiu na Trinity College byl vybrán jako první uchazeč v pořadí ze sta dalších. V roce 1827 univerzitu dokončil a byla mu na Trinity College nabídnuta pozice profesora astronomie. To mu bylo pouhých 22 let. Tuto funkci zastával celý život. O rok později se stal prezidentem Irské královské akademie.

Kvaterniony

Během svého života napsal více než 140 vědeckých prací. Zabýval se optikou, mechanikou a aplikacemi variačního počtu, matematickou analýzou, algebrou a matematickou fyzikou. V roce 1847 zavedl pojem vektor a v letech 1835 až 1837 formálně přesný výklad komplexních čísel. Jeho největším objevem jsou ale kvaterniony. Jakési rozšíření komplexních čísel a vektorů. Hamiltonova kniha Základy kvaternionů má 750 stran a vyšla až rok po jeho smrti.

Když ho myšlenka kvaternionů napadla, byl zrovna s manželkou na vycházce z Dunsinku do Dublinu. Byl neuvěřitelným „psavcem“, každou myšlenku si zapisoval na cokoliv, co měl po ruce – do sešitu, na nehty, na vajíčko u snídaně apod. Tak i tento den si poznámky vyškrábal do kamenného mostu, po kterém právě přecházeli.

Svůj život žil skromně a zbožně. Nestaral se ani o svou vědeckou pověst ani o svou domácnost. Není proto divu, že měl nešťastná manželství a sklony k alkoholismu. Zemřel osamocen.

Zdroj: comons.wikimedia.org. Public domain.

Použité zdroje

[1] GOLDSMITH, B. Sir William Rowan Hamilton. Pokroky matematiky fyziky & astronomie, roč. 35/1990, č. 5, s. 277–279. CS–ISSN 0032–2423.

[2] JEDINÁK, D. William Rowan Hamilton – svojrázny talent. Matematika Fyzika Informatika: časopis pro výuku na základních a středních školách, květen 2005, roč. 14, č. 9, s. 573–574. ISSN 1210–1761.