Hipparchos z Nikaie

190 až 125 před n. l.
řecký matematik a astronom

Hipparchos ve své době patřil mezi astronomickou špičku. Dokázal určit řadu astronomických konstant s takovou přesností a tak primitivními prostředky, až nad tím dnes jen kroutíme hlavou.

Hipparchos se narodil v Nikaii v Bithýnii a pravděpodobně zemřel na ostrově Rhodos v Řecku. Celý život zasvětil geometrii a astronomii. Položil základy rovinné i sférické trigonometrie.

Objevil stereograﬁckou projekci tím, že zobrazil nebeskou kouli z jejího pólu na rovinu jejího rovníku, přičemž úhly a kružnice zůstaly zachované.

Hipparchos z Nikeje.
Zdroj: commons.wikimedia.org. Public domain.

Délka roku a ročních období

Vymyslel přístroje pro měření výšky hvězd. Přiklonil se ke geocentrismu a objevil precesi jarního bodu, i když ji chybně určil. Z těchto pozorování odvodil přesnější hodnoty pro délku tzv. tropického roku na 354 dní 5 hodin 55 minut 12 sekund (spletl se o 6,5 minuty) a zároveň stanovil délku jednotlivých ročních období (léto 92½ dne, podzim 88¼ dne, zima 90¼ dne a jaro 94½ dne).

Z těchto čísel ale jasně plynulo, že Slunce není přesně ve středu kruhové dráhy kolem Země, a že neobíhá kolem rovnoměrně. Nezbývalo tedy nic jiného než najít vhodný geometrický popis, který by pozorování odpovídal.

Přišel s dvěmi variantami vysvětlení. V první zkombinoval deferent a epicykl, a v druhé umístil Zemi mimo střed kruhové dráhy. Myšlenku epicyklů použil i k popisu pohybu Měsíce a jeho teorii dál rozvinul Klaudios Ptolemaios. Při geocentrickém modelu se pohyb hvězd jeví daleko složitějším, proto se ani Hipparchovi nepodařilo popsat pohyb planet.

Sklon ekliptiky

Hipparchos určil také sklon ekliptiky (s odchylkou řádově v minutách), sklon dráhy Měsíce a zjistil, že i vzdálenost Slunce, Měsíce a Země se mění. Pokusil se je určit, což se mu u Měsíce podařilo velmi dobře. Kromě toho sestavil katalog 850 hvězd, které uspořádal do 40 souhvězdí. Bohužel se nedochoval. Víme pouze, že z něho vycházel Ptolemaios. Z jeho díla se zachoval pouze spis Komentáře k Arátovým a Eudoxovým jevům, ostatní dílo známe pouze v citovaných zlomcích.