Gaspard Monge

Gaspard Monge se narodil v Beaune u Dijonu v rodině hokynáře a brusiče nožů. V patnácti letech narýsoval plán své obce pomocí měřících přístrojů, které si sám zkonstruoval. V šestnácti letech znal z matematiky a fyziky tolik, že vyučoval na řádové škole oratoriánů v Lyonu. Ne dlouho. Brzy mu otec poslal dopis, ve kterém mu sděloval, že může nastoupit na vojenskou École Royale du Génie v Mézieres. Zástupce školy navštívil Beaune a po shlédnutí plánu obce doporučil Mongea ke studiu na vyšším oddělení pro důstojníky. Bohužel kvůli svému nižšímu společenskému postavení musel nastoupit do nižšího oddělení – na praktickou školu. Při přípravě sádrových modelů pro praktická cvičení přišel na grafickou metodu urychlující a zpřesňující způsob projektování opevňovacích prací. Nazval ji geometrie descriptive (měřictví zobrazující), psal se rok 1765 a vznikla nová věda – deskriptivní geometrie. Musela zůstat vojenských tajemstvím až do Velké francouzské revoluce, tedy dalších třicet let. Poznatky z ní směl Monge přednášet jen ústně studentům mézierské školy. Jeho kariéra v Mézieres rychle pokračovala – v roce 1765 se stal repetitorem, v roce 1768 profesorem matematiky a v roce 1771 profesorem fyziky. Již v této době byl finančně zajištěný. Dne 12. června 1777 v Rocroi se oženil s vdovou Marie Catherine Horbon, se kterou měl tři dcery. Sňatkem s Catherine Horbon se stal Monge také spolumajitelem slévárny, která probudila jeho zájem o výrobu a zpracování oceli a také o fyziku a chemii. Jeho vytrvalý a hluboký zájem o tyto obory ho vedl až k zařízení chemické laboratoře na vojenské škole v Mézières.

Gaspard Monge.
Zdroj: commons.wikimedia.org. Public domain.

Od roku 1771 se Monge zaměřil na problematiku analytické geometrie křivek a ploch. Současně začal v Paříži přednášet hydrodynamiku. Trávil půl roku v Paříži, půl roku v Mézieres. V roce 1783 se stal examinátorem námořních kadetů. Po propuknutí francouzské revoluce se Monge stal jejím horlivým zastáncem. 10. srpna 1792 se stal ministrem námořnictva a kolonií. S vlasteneckou horlivostí se staral o vybavení námořních lodí, přesto se mu v této funkci příliš nedařilo a podal 12. února 1793 demisi, která byla přijata až 10. dubna 1793. Zúčastnil se práce komise pro míry a váhy, organizoval spolu s dalšími vědci výrobu zbraní a munice pro revoluční vojsko.

Monge byl zakladatelem Ecole polytechnique v Paříži a vytvořil pro ni první studijní plány. Pro jejich náročnost se od nich brzy upustilo. V roce 1795 směl Monge poprvé zveřejnit svou deskriptivní geometrii v podobě přednášek – nejprve na École normale a později na École polytechnique. Přednášky byly v roce 1798 vydány tiskem a současně začal Monge pracovat na přípravě knihy Géométrie descriptive, která vyšla v Paříži na přelomu let 1799 – 1800. Knížka se zabývá řešením polohových a metrických úloh v promítání na dvě průmětny. Jedna z částí je o konstrukci tečných a normálových rovin k oblým plochám, druhá část řeší aplikace v praxi, např. ve vojenství, ve stavbě krovů. V roce 1795 vydal Application de l´analyse a la géometrie..., což je souhrnné a ucelené vydání jeho prací zveřejňovaných v různých časopisech. Mongeovy přednášky byly velmi dobře studenty hodnoceny, i když jeho řečnické schopnosti nepatřily mezi nejlepší. Jeho hlavním cílem bylo, aby mu posluchači rozuměli. Své žáky miloval, obyčejně jim tykal, popřípadě je i hmotně podporoval.

 Gaspard Monge: Géométrie descriptive

Monge se účastnil egyptské expedice společně s Napoleonem v letech 1798 – 1799, v denících z této výpravy poprvé správně vysvětlil vznik faty morgány. V roce 1799 byl jmenován senátorem a v roce 1806 hrabětem z Pelusia. Protože měl značné příjmy ze senátorské funkce i ze svého hrabství, věnoval celý svůj příjem profesora na podporu chudých studentů École polytechnique. Svou věrnost Napoleonovi zachoval i v dobách, kdy Napoleona opustilo štěstí. Při zprávě o nešťastném výsledku Napoleonovy výpravy do Ruska ranila Mongea mrtvice, ze které se zotavil. Po pádu císařství odstoupil z veřejného života a věnoval se své rodině. Po restauraci Bourbonů v červenci 1816 byl Monge zbaven všech svých hodností a úřadů a studentům polytechniky bylo zakázáno zúčastnit se jeho pohřbu. Studenti hrob v první volný den navštívili, položili na něj dubovou větev a vavřínový věnec. Bývalí Mongeovi žáci zahájili sbírku na zřízení náhrobku.

Zdroj: commons.wikimedia.org. Public domain.

Použité zdroje

[1] BALVÍNOVÁ, M. Život a dílo Gasparda Monge. Diplomová práce. Brno: Masarykova univerzita, 2009.

[2] JÁCHIM, F. Gaspard Monge – nejen deskriptivní geometr. Matematika Fyzika Informatika: časopis pro výuku na základních a středních školách, červen 1999, roč. 8, č. 610, s. 631–632. ISSN 1210–1761.

[3] KVĚTOŇOVÁ, B. Gaspard Monge a deskriptivní geometrie. Pokroky matematiky fyziky & astronomie, roč. 41/1996, č. 5, s. 256–261. CS–ISSN 0032–2423.

[4] Encyklopedická edice, listy, matematici. ISBN 80–860–44–05–X.