Autor textu
Autor textu: 
Pro technickou praxi má velký význam studium tekutin v pohybu. Převažuje–li pohyb tekutiny v jednom směru, pak hovoříme o proudění. Tekutina mezi dvěma místy proudí tehdy, jestliže je mezi nimi rozdíl tlaků.

Teorie

Kolem aerodynamických těles probíhá laminární proudění – proudění bez vírů.

   
Laminární a turbulentní proudění.
Zdroj: Techmania Science Center. Autor: Magda Králová. Under Creative Commons.

Při turbulentním proudění se za tělesem tvoří víry. Tlak za tělesem je menší než před tělesem a to způsobuje růst odporové síly. Turbulentní proudění vody se projevuje např. šumem vody ve vodovodním potrubí. Turbulentní proudění např. v trubkách chladících zařízení přivádí daleko rychleji všechny částice do styku s chladnými stěnami, než při prouděním laminárním. Kapaliny samy o sobě jsou velmi špatnými vodiči tepla, a proto by se bez promíchání ochlazovaly nebo ohřívaly velmi pomalu.


Cigaretový kouř je zprvu laminární a až po chvíli turbulentní.
Zdroj: commons.wikimedia.org. Under Creative Commons.

Postavíme–li proudící tekutině do cesty překážku, tekutina ji obtéká. Tak např. voda v řece obtéká pilíře mostu nebo proudící vzduch obtéká různá tělesa na povrchu Země. K obtékání těles dochází také tehdy, je–li tekutina v klidu a těleso se v ní pohybuje – např. parník plující v moři nebo padající dešťová kapka. Při malé rychlosti proudu vzniká kolem tělesa většinou laminární proudění. K povrchu tělesa přilne nejbližší mezní vrstva tekutiny, po které se posouvá druhá vrstva a po ní další atd. Poněvadž jsou proudnice kolem tělesa rozloženy souměrně, je také rozložení tlakových sil působících na těleso souměrné a tekutina působí na těleso jen velmi malou výslednou tlakovou silou, v případě ideální kapaliny je nulová.

   
Laminární a turbulentní obtékání překážky.
Zdroj: Techmania Science Center. Autor: Magda Králová. Under Creative Commons.

Při větších rychlostech proudu se proudnice od tělesa odtrhávají a za tělesem vzniká turbulentní proudění. Tlaková síla působící na čelní stěnu pláště tělesa je větší než tlaková síla, která působí na zadní stěnu pláště, kde tekutina víří. Výslednice se nazývá odporová hydrodynamická (popř. aerodynamická) síla. Popsanému jevu říkáme odpor prostředí.

Zajímavost z medicíny:
Krevní tlak vzniká jako rozdíl, o kolik je tlak krve větší než atmosférický tlak. Jestliže lékař měří tlak, pak zaškrtí ruku a přikládá k tepně fonendoskop. Proč? Laminární proudění krve člověk neslyší, proto je nutné v krevním řečišti vytvořit turbulentní proudění. Proto lékař zmáčkne tepnu, žádná krev tu neproudí a lékař nic neslyší. Po uvolnění vznikne v tepně malá mezírka a tím i turbulentní proudění. Lékař slyší šum, tzv. Korodkovovy zvuky. Po dalším uvolnění a zvětšení mezírky se turbulentní proudění změní na laminární a lékař neslyší zase nic. Na rtuťovém tonometru pak odečítá jednotlivé tlaky. První údaj je tzv. systolický tlak – horní tlak při stahu srdce, druhý údaj je tzv. diastolický tlak – dolní tlak v klidu. Normální tlak má hodnotu systolického tlaku mezi 90 – 140 a diastolického mezi 70 až 90 mm rtuťového sloupce, což je asi 18,6/10,6 Pa.

Zdroj: www.freedigitalphotos.net. Free Picture.
Autor textu
Autor textu: 

Rezervace a nákup vstupenek

Recepce

Poradíme Vám s objednáním a nákupem vstupenek.