9. února (29. ledna) 1700 až 17. března 1782
švýcarský lékař a botanik, amatérský matematik a fyzik

Daniel Bernoulli se narodil se v holandském Groningenu v nejslavnější dynastii matematiků v dějinách. Jeho děd Nicolaus Bernoulli pocházel z Holandska. Odtud se rodina přestěhovala do Německa a nakonec do švýcarské Basileje. Početná a rozvětvená rodina Bernoulliů sehrála v 18. století mimořádnou úlohu v rozvoji evropské matematiky a fyziky. Celkem 9 členů tohoto rodu vyniklo v přírodních vědách. Je pozoruhodné, že se přitom většina z nich zabývala matematikou a fyzikou jako svým koníčkem. Jejich povoláním byla nejčastěji teologie, právo nebo medicína.


Daniel Bernoulli.
Zdroj: Techmania Science Center. Autor: Pavel Trnka. Under Creative Commons.

Danielův otec Johann I. Bernoulli měl tři syny. V roce 1695 se narodil nejstarší Nicolaus, o pět let později prostřední Daniel a za dalších deset let nejmladší Johann. Protože se křestní jména v rodu Bernoulliů často opakovala, označovali se římskými číslicemi jako monarchové. Otec byl Johann I, Danielův starší bratr byl Nicolaus III. a jeho mladší bratr Johann II. Sám Daniel byl první toho jména.

Daniel strávil své mládí v Basileji a v roce 1721 dokončil studium medicíny dizeratací zaměřenou na experimentální popis dýchání a jeho matematicko–fyzikální zpracování. Byl nejen mimořádně nadaný, ale také všestranný a nevynechal snad žádnou z oblastí přírodních věd. V Basileji se spřátelil s Leonhardem Eulerem, o 7 let mladším švýcarským matematickým géniem. V roce 1723 odešel do Benátek, kde pokračoval ve studiu medicíny u profesora Michelottiho. O rok později vydal svou prvotinu Matematické cvičení, kde poslední část věnoval rychlosti krve v krevním oběhu, vlivu tlaku krve na krevní oběh, výkonu lidského srdce apod.


Bernoulliho schéma měření krevního tlaku.
Zdroj: commons.wikimedia.org. Public domain.

V roce 1725 obdržel Daniel pozvání z Ruska a stal fyziologem v nově zřízené petrohradské Akademii věd. Založil ji car Petr Veliký na radu filozofa a matematika Gottfrieda Leibnize, který však zemřel těsně před jejím otevřením. Akademie byla zpočátku obsazena výhradně cizinci, ale když se Petrovy přísné oči navždy zavřely, nahrnuli se do ní průměrní vědci a dobrodruzi, kterým šlo jen o peníze. Daniel Bernoulli byl jediný velký učenec v Petrohradu, zabýval se nejen matematikou, ale i biologií a proslul i jako vynikající lékař. Na Akademii přišel společně se svým starším bratrem, ale Nicolaus už nedokázal své nadání projevit. Následujícího roku (1726) tragicky utonul. Po bratrově smrti přijal Daniel místo profesora matematiky, které v roce 1731 přenechal svému příteli Leonhardu Eulerovi. Mezitím se však na ruském trůně opět vystřídal panovník, začala desetiletá krutovláda carevny Anny a pro Akademii to nevěstilo nic dobrého.

 Daniel Bernoulli: Hydrodynamica.

V roce 1733 proto Bernoulli raději z Ruska odešel, cestoval a přednášel matematiku, fyziku, anatomii a botaniku na univerzitách v rodném Groningenu a v Basileji. Zasazoval se o rozšíření newtonovské mechaniky v Evropě a sám vyřešil řadu základních fyzikálních problémů. Za své práce obdržel mimo jiné i deset cen francouzské Académie des sciences. Jeho stěžejní dílo Hydrodynamica vyšlo roku 1738. Jsou zde shrnuty výsledky Danielova experimentálního i teoretického studia kapalin, včetně proslulé Bernoulliho rovnice, která popisuje proudění tekutin. Touto prací položil základy celého nového oboru fyziky – hydrodynamiky. V dodatku ke knize se věnoval i plynům. Jako jeden z mála evropských učenců věřil, že se plyny skládají z částic a vytvořil vůbec první kinetickou teorii plynů. Považoval plyny za pružnou kapalinu tvořenou částicemi a pro jejich popis použil teorii pravděpodobnosti. Vůbec poprvé v dějinách vědy se mu tak podařilo odvodit z úvah o mikroskopické struktuře plynů makroskopické rovnice popisující jejich chování při změnách tlaku a teploty. Touto teorií však dalece předstihl svou dobu a nenašel v celé Evropě odezvu. Příčinou byl odpor většiny evropských vědců k částicové atomistické koncepci hmoty. Bernoulliho teorie plynů musela čekat na své znovuobjevení dalších 100 let!


Zdroj: commons.wikimedia.org. Public Domain.

Použité zdroje

[1] MALÍŠEK, V. Zakladatel kinetické teorie plynů. Daniel Bernoulli. Matematika a fyzika ve škole, únor 1982, roč. 12, č. 6, s. 409–410.

[2] Dějiny matematiky a fyziky v obrazech, pátý soubor. Redigoval Jaroslav Folta. 1. vydání. Praha: Jednota československých matematiků a fyziků, 1989. ISBN 80–7015–012–2.

Autor textu: 
Mgr. Magda Králová

Rezervace a nákup vstupenek

Recepce

Poradíme Vám s objednáním a nákupem vstupenek.