6. srpna 1667 – 1. ledna 1748
švýcarský matematik, mechanika a lékař

Johann Bernoulli se narodil jako desáté dítě obchodníka Nicolause Bernoulliho. Měl se stát také obchodníkem, ale prosadil si studium lékařství. Vlivem bratra Jacoba se začal zajímat i o matematiku a doktorát získal za matematickou práci. Společně s bratrem Jacobem studovali velmi nesrozumitelný článek Gottfrieda Leibnize z roku 1648. Podařilo se jim ho pochopit a oba se stali horlivými zastánci integrálního a diferenciálního počtu. Johann pobýval v roce 1691 v Paříži, kde v kroužku zájemců propagoval diferenciální a integrální počet. Mezi posluchači byl i markýz l´Hospital, který Johanna pak platil jako svého učitele; smluvně si ho zavázal, že od něj bude dostávat dopisy s výkladem principů i jeho vlastních výsledků v nových oborech matematiky. Tyto dopisy pak markýz doplnil ilustračními příklady a vydal je v roce 1696 jako první učebnici těchto oborů pod názvem Analyse des infiniment petits pour l'intelligence des lignes courbes (Analýza nekonečně malých veličin vedoucí k pochopení křivek). I když se v úvodu zmiňuje, že je pouhým vydavatelem, že kniha obsahuje výsledky Johanna Bernoulliho, přesto ho veřejnost považuje za autora. Objevila se tu i první formulace l´Hospitalova pravidla, jehož pravým autorem je Johann Bernoulli. Ten se ani po markýzově smrti nedovolal spravedlnosti, protože mu přišlo ponižující předložit smlouvu s markýzem nebo kopie dopisů (ty byly nalezeny až ve 20. století).


Johann I Bernoulli.
Zdroj: commons.wikimedia.org. Autor: Johann Rudolf Huber. Public domain.

V roce 1695 Johann odešel z existenčních důvodů do Groningenu jako profesor matematiky, ale do Basileje se po smrti bratra Jacoba vrátil a získal po něm jeho profesorské místo. Jeho žákem a přítelem jeho synů byl později Leonhard Euler.

Hlavním Johannovým zájmem byly problémy mechaniky, které se snažil vyjádřit diferenciálními rovnicemi a ty pak různými metodami řešil. Už v roce 1691 pomocí exponenciálních funkcí vyjádřil křivku, kterou vytváří volně zavěšené lano – tzv. řetězovku. Zavedl integraci racionálních funkcí na základě jejich rozkladu na součet částečných zlomků, vypracoval exponenciální kalkul pro řešení určitých typů diferenciálních rovnic. Z popudu Gottfrieda Leibnize zveřejnil v roce 1695 problém o brachistochroně. Popsal balistickou křivku apod.

Použité zdroje

[1] SIERKSMA, G. Johann Bernoulli (1667 – 1748): Deset neklidných let v Groningen. Pokroky matematiky fyziky & astronomie, roč. 39/1994, č. 1, s. 14–26. CS–ISSN 0032–2423.

[2] Dějiny matematiky a fyziky v obrazech, pátý soubor. Redigoval Jaroslav Folta. 1. vydání. Praha: Jednota československých matematiků a fyziků, 1989. ISBN 80–7015–012–2.

[3] Encyklopedická edice, listy, fyzici. ISBN 80–860–44–05–X.

Autor textu: 
Mgr. Magda Králová
Zadejte příjmení

Rezervace a nákup vstupenek

Recepce

Poradíme Vám s objednáním a nákupem vstupenek.