6. června 1850 – 20. dubna 1918
německý fyzik

Carl Ferdinand Braun se narodil jako šestý syn soudního úředníka v německém Fuldu. Studoval na univerzitě v Marburgu a v Berlíně u Hermanna Helmholtze obhájil disertační práci. V roce 1874 se stal ředitelem gymnázia v Lipsku, pak působil na univerzitách v Berlíně, Würzburgu, Lipsku, Karlsruhe, Tübingenu a Štrasburku. Již ve dvanácti letech se věnoval vědecké práci, pracoval v oblasti oscilace a vedení elektrického proudu v elektrolytech. Později se zabýval mechanickou teorií tepla a naukou o elektřině. Vypracoval teoretické základy Le Chatelierova principu pohyblivé chemické rovnovány. Jeho hlavním oborem byla radiotechnika. V roce 1874 objevil usměrňovací účinek polovodičů, který se později stal základem pro objev tranzistorového jevu. V roce 1897 zkonstruoval trubici s katodovými paprsky, která se dnes označuje jako Braunova trubice. Zkonstruoval krystalový detektor, jehož základem se stal jeho objev unipolární vodivosti z roku 1906, a který se užíval v prvních letech rozhlasu. V roce 1898 sestavil uzavřený obvod, který se společně s Braunovou trubicí stal základem bezdrátové telegrafie. Nechal si patentovat tzv. Braunův vysílač. Pro usměrňování přenosu elektromagnetických vln navrhl použít několik vertikálních paralelních antén. Za své zásluhy o rozvoj bezdrátové telegrafie byl společně s Guglielmem Marconim oceněn v roce 1909 Nobelovou cenou za fyziku.


Carl Ferdinand Braun.
Zdroj: commons.wikimedia.org. Public domain.

Použité zdroje

[1] SODOMKA, L. Kronika Nobelových cen. 1. vydání. Praha: Knižní klub, 2004. ISBN 80–242–1058–4.

[2] WEINLICH, R. Laureáti Nobelovy ceny za fyziku. 1. vydání. Olomouc: ALDA, 1998. ISBN 80–85600–47–1.

Autor textu: 
Mgr. Magda Králová

Související exponáty Techmanie

Související kapitoly v encyklopedii: 
Zadejte příjmení

Rezervace a nákup vstupenek

Recepce

Poradíme Vám s objednáním a nákupem vstupenek.