8. června 1625 až 14. září 1712
francouzský astronom italského původu

Giovanni Domenico Cassini se narodil v Perinaldu, v janovské oblasti v dnešní Itálii. Studoval v jesuitské koleji v Janově a pak v opatství v San Fructuoso. Ve dvacetipěti letech se stal profesorem astronomie na univerzitě v Bologni. Neomezoval se jen na astronomii, protože studoval křivky, které jsou dnes známé jako Cassiniho křivky. Toto studium zároveň použil v práci o relativním pohybu Země kolem Slunce. Další oblastí, kterou se zabýval, byla hydraulika – byl poradcem pro řešení problematiky povodní na řece Po. Dále byl poradcem papeže pro dohled nad výstavbou opevnění a pracoval i jako odborník pro údržbu řek. V letech 1652 až 1653 pozoroval kometu a v následujících letech o svém pozorování publikoval podrobnosti.


Giovanni Domenico Cassini.
Zdroj: commons.wikimedia.org. Public domain.

V 17. století francouzský král Ludvík XIV. založil pařížskou hvězdárnu především pro potřeby mořeplavby. V roce 1669 pozval král Cassiniho do Paříže. Senát města Bologně a papež s cestou souhlasili, protože se domnívali, že půjde o krátkou návštěvu. Jenže Cassini Italy zradil a zůstal ve Francii do konce svého života. Po příchodu do Paříže se zúčastnil společně s Christianem Huygensem soutěže ve výrobě velkých dalekohledů. Dlouhoohniskové dalekohledy byly nemotorné a pozorování s nimi obtížná. Huygens měl vysoko upevněný objektiv, okulár držel v ruce a putoval po zemi za ohniskem. Ludvík XIV. si jako prvního ředitele pařížské observatoře zvolil v roce 1671 Cassiniho. Na původní královský úmysl Cassini trošku pozapomínal, protože se plně věnoval astronomii. Král pro observatoř objednal kvalitní přístroje, proto pařížská pozorování byla velmi úspěšná. V Paříži bylo za atrakci sledovat Cassiniho, jak putuje po střeše své přepychové hvězdárny, když se snažil zachytit obraz planety.


Pařížská observatoř 18. století.
Zdroj: commons.wikimedia.org. Public domain.

Cassini si při pozorování Jupiteru všiml, že nerotuje stejně jako jiná tuhá tělesa, ale že se spíš podobá Slunci. Změřil dobu rotace na 9 h 56 min, která se jen málo liší od dnešních údajů. Roku 1665 přidal údaj o době rotace Marsu 24 h 40 min, která se od dnešní hodnoty liší o 3 min. Další pozorování zaměřil na Saturn a jeho prstenec. V letech 1671 až 1672, 1684, 1686 objevil další 4 Saturnovy měsíce a hlavně prozkoumal jeho prstenec. V roce 1675 si jako první všiml mezer mezi jednotlivými částmi prstence. Výsledky pozorování shrnul v Observations Nouvelles sur Saturn, kde popisuje Saturnův prstenec složený z malých těles, které se z dálky jeví jako spojité těleso. Důsledkem Cassiniho pozorování bylo první určení rychlosti světla. V roce 1680 si přizval Edmonda Halleye, aby společně pozorovali kometu Kirch a určili tvar její dráhy.

Použité zdroje

[1] JÁCHIM, F. Giovanni Domenico Cassini (1625–1679). Matematika Fyzika Informatika: časopis pro výuku na základních a středních školách, únor 2001, roč. 10, č. 6, s. 375–376. ISSN 1210–1761.

[2] ZIMMER, M.: Astronom i matematik Cassini, Kosmické rozhledy (z říše hvězd), roč. 2003, č. 5.

Autor textu: 
Mgr. Magda Králová

Související vědci

Související exponáty Techmanie

Související kapitoly v encyklopedii: 
Zadejte příjmení

Rezervace a nákup vstupenek

Recepce

Poradíme Vám s objednáním a nákupem vstupenek.