2. ledna 1822 až 24. srpna 1888
německý fyzik, jeden ze zakladatelů termodynamiky

Rudolf Julius Emanuel Clausius se narodil v polském Košalinu jako šestý syn z osmnácti dětí školního rady. Studoval na gymnáziu ve Štětíně, poté na univerzitě v Berlíně a studia dokončil v roce 1848 v Halle. Ve 28 letech habilitoval na soukromého docenta a ještě v témže roce vyučoval fyziku na dělostřelecko–inženýrské škole v Berlíně. Od roku 1855 přednášel fyziku na technice v Curychu a působil tu plných dvanáct let. V této době si také založil rodinu. Jeho další profesorská cesta vedla na dva roky do Würzburgu a nakonec do Bonnu, kde zůstal do konce svého života. V roce 1870 se zúčastnil prusko–francouzské války a byl lehce zraněn.


Rudolf Clausius.
Zdroj: commons.wikimedia.org. Public domain.

V prvních vědeckých pracech se věnoval matematické teorii pružnosti. Jeho nejplodnější pracovní období začalo v roce 1850, kdy napsal práci O hybné síle tepla a jako první tu vyslovil druhou větu termodynamickou přibližně takto: “Je nemožné pro samovolně pracující stroj, kterému není pomáhané zvnějšku, převádět teplo z tělesa při jedné teplotě na jiné těleso s teplotou vyšší.“ [2] Jejím důsledkem byla nemožnost sestrojení perpetua mobile druhého druhu. Později pracoval na kinetické teorii tepla – roku 1857 vydal práci O druhu pohybu, který nazýváme teplo. V roce 1860 vypočítal rychlost molekul plynu a později i tlak plynu na stěny nádoby jako střední hodnotu. Tato práce se stala inspirací pro práci Jamese Maxwella a jeho statistické zhodnocení rychlostí molekul plynu. Hlavní Clausiovou prací z oblasti tepelných dějů je Mechanická teorie tepla z roku 1871, která udává souvislosti mezi II. větou termodynamiky a obecnými mechanickými principy. Není jisté, nakolik znal podobné práce Ludwiga Boltzmanna z roku 1866, ale ve své práci se o něm ani o jeho myšlenkách nezmínil, čímž si svého kolegu ve Vídni rozhněval. Touto prací zavedl do studia tepelných jevů statistický přístup především zavedením pojmu entropie. Tvrdil, že entropie během dějů v uzavřeném systému vzrůstá. Rozpracoval myšlenku tepelné smrti vesmíru jako nezbytného důsledku věty o růstu entropie uzavřeného systému. Clausiovy práce o entropii zaujaly univerzitního studenta Maxe Plancka, který na toto téma napsal doktorskou práci a po jmenování profesorem na univerzitě v Kielu v roce 1883 v práci pokračoval.

Rudolf Calusius je spoluautorem rovnice vyjadřující závislost tlaku par kapalin na teplotě (rovnice Clausiova–Clapeyronova). Zabýval se i elektrolýzou, kde dal podnět k vytvoření teorie elektrolytické disociace. Teoreticky zdůvodnil Joulův zákon, v roce 1853 vypracoval termodynamickou teorii termoeletkřiny.

Zemřel 24. srpna 1888 v Bonnu.


Zdroj: commons.wikimedia.org; Public domain.

Použité zdroje

[1] BOREC, T. Dobrý den, pane Ampére. 1. vydání. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1980. ISBN 14–031–81.

[2] JÁCHIM, F. Od termodynamiky Rudolfa Claudia k počátkům kvantové fyziky Maxe Plancka. Matematika Fyzika Informatika: časopis pro výuku na základních a středních školách, říjen 2007, roč. 17, č. 2, s. 113–117. ISSN 1210–1761.

[3] LENARD, P. Velcí přírodozpytci. Přeložil F. X. Lánský. 2. české vydání. Praha: Vydavatelstvo Družstevní práce, 1943.

[4] Encyklopedická edice, listy, fyzici. ISBN 80–860–44–05–X.

Autor textu: 
Mgr. Magda Králová

Rezervace a nákup vstupenek

Recepce

Poradíme Vám s objednáním a nákupem vstupenek.