anglický fyzik
John Dalton se narodil v malé vesničce v hornaté části Anglie poblíž Manchesteru v rodině tkalce, který vlastnil malý zemanský statek. Vzdělával se ve vesnické škole a většinou sám. V třinácti letech pomáhal s výukou v místní obecné škole. Bavila ho matematika, fyzika, rád dlouho pozoroval oblohu, plující mraky a proměny počasí. Po celých 57 let si vedl meteorologický deník.
Roku 1793 se stal učitelem na střední škole v Manchesteru. Po večerech četl různé knihy o dějích v přírodě, mj. i Principie od Isaaca Newtona. V jejich druhé knize našel myšlenku podporující atomismus: “Skládá–li se kapalina z částeček vzájemně se odpuzujících, a je–li hustota jako soutlak, pak odstředivé síly těch částeček budou ve vzájemném poměru ke vzdálenosti jejich středů.“ [1] Dalton se domníval, že jisté částečky látek již dále nelze dělit a že takových částeček může existovat několik druhů, vzájemně lišících se svojí hmotností. Vzájemnou kombinací jednotlivých druhů základních látek jsou vytvářeny ostatní látky.
Svou domněnku potvrdil pokusem v roce 1796. Porovnával vlastnosti plynů – etylénu a metanu. Zjistil, že etylén (tzv. olejotvorný plyn) má poměr uhlíku k vodíku 6:1, zatímco metan (tzv. bahenní plyn) 6:2. Když zkoumal poměry prvků u dalších běžných sloučenin zjistil, že v poměru jsou většinou malá celá čísla. Z toho usoudil, že se spolu nespojují libovolně těžké částice, ale jen určité typy – atomy. Zůstávalo otázkou kolik druhů atomů existuje. (Mendělejevova značně "děravá" tabulka prvku byla publikována až v roce 1869, tj. až za 73 let.) Celou věc se pokusil objasnit ve svém spise On Chemical Synthesis vydaném v roce 1808. Tam vyjmenovává dvacet prvků vyskytujících se v přírodě a současně pravidla, podle nichž se tyto prvky vážou do složitějších sloučenin. Daltonova "periodická tabulka prvků" vypadala takto (v druhém řádku je hmotnostní údaj o atomu prvku vůči atomu vodíku):
Vodík |
Dusík |
Uhlík |
Kyslík |
Fosfor |
Síra |
Magnesie |
1 |
5 |
5 |
7 |
9 |
13 |
20 |
Vápno |
Soda |
Draslo |
Strontainit |
Baryt |
Železo |
Zinek |
23 |
28 |
42 |
46 |
68 |
38 |
56 |
Měď |
Olovo |
Stříbro |
Platina |
Zlato |
Rtuť |
|
56 |
95 |
100 |
100 |
140 |
167 |
|
Další pokusy se týkaly chování vzduchu a vodní páry při různých teplotách, zkoumal závislost tlaku a objemu plynů na teplotě. Páry zkoumal v barometrických trubicích. Zjistil, že každé teplotě odpovídá určitý tlak páry. Výsledky shrnul v Tabulkách o napětí par. Zkoumal také rozpínání plynů ohřívaných při konstantním tlaku.

Zdroj: commons.wikimedia. Public domain.
Použité zdroje
[1] JÁCHIM, F. John Dalton – první pokračovatel starořecké myšlenky atomizmu. Matematika Fyzika Informatika: časopis pro výuku na základních a středních školách, červen 2004, roč. 13, č. 10, s. 635–636. ISSN 1210–1761.
[2] LENARD, P. Velcí přírodozpytci. Přeložil F. X. Lánský. 2. české vydání. Praha: Vydavatelstvo Družstevní práce, 1943.