22. října 1881 – 1. února 1958
americký fyzik

Clinton Davisson se narodil v americkém Bloomingtonu jako syn řemeslníka a veterána občanské války, studoval matematiku a fyziku na univerzitě v Chicagu u Roberta Millikana. Svou dizertační práci obhájil v roce 1912 v Princetonu a věnoval ji problému tepelné emise kladných iontů solí alkalických zemin. Od roku 1917 pracoval u Western Electric Company jako elektrofyzik a později se stal ředitelem laboratoře Bell Telephone v New Yorku. Společně s Lesterem Germerem pracovali na studiu ohybu elektronů na krystalech. V roce 1927 dokázali, že u svazku elektronů, které dopadají na krystaly, se objevuje podobná interference jako u rentgenového záření. Ve stejném roce při studiu ohybu elektronových paprsků na krystalu niklu objevili závislost indexu lomu na rychlosti elektronu a tím experimentálně prokázali, že elektron má skutečně vlastnost vlnění, jak teoreticky předpokládal Louis de Broglie. Davissonova metoda našla uplatnění v mikroskopii, spektroskopii a rentgenologii. V roce 1937 byl Davisson spoleně s Georgem Thomsonem odměněn Nobelovou cenou za fyziku za experimentální důkaz interferenčního jevu v krystalech ozářených elektrony. V roce 1946 se stal profesorem na univerzitě ve Virginii. Zemřel v Charlottesville.


Clinton Davisson.
Zdroj: commons.wikimedia.org. Public domain.

Použité zdroje

[1] SODOMKA, L. Kronika Nobelových cen. 1. vydání. Praha: Knižní klub, 2004. ISBN 80–242–1058–4.

[2] WEINLICH, R. Laureáti Nobelovy ceny za fyziku. 1. vydání. Olomouc: ALDA, 1998. ISBN 80–85600–47–1.

Autor textu: 
Mgr. Magda Králová
Související kapitoly v encyklopedii: 
Zadejte příjmení

Rezervace a nákup vstupenek

Recepce

Poradíme Vám s objednáním a nákupem vstupenek.