26. února 1842 – 3. června 1925
francouzský popularizátor astronomie

Nicolas Camille Flammarion se narodil ve francouzském Montigny–le–Roi v kupecké rodině. Rodiče ho vychovávali přísně s důrazem na poslušnost a čestnost. Jako dítě byl velmi zvídavý a již v pěti letech uměl číst a psát. 9. října 1847 se svou matkou pozoroval na hladině vody ve vědru zatmění Slunce. V pozdějším věku se měl na přání rodičů připravovat v semináři v Langers na dráhu duchovního, ale dlouho se tu neohřál. Rodina se musela z důvodu náhlé bídy odstěhovat do Paříže a Camille se začal učit v kovorytecké dílně. Díky tomu mohl po práci navštěvovat různé přednášky na Asocciation polytechnique a pronikat do tajů astronomie. Rodiče se svého přání nevzdali, a proto ho přihlásili do klášterní školy Saint Roche. Již v této době miloval knihy a dokázal za ně utratit poslední peníze. Ve 22 letech již vlastnil pět tisíc svazků.


Camille Flammarion.
Zdroj: commons.wikimedia.org. Public domain.

V roce 1858 vstoupil na pařížskou hvězdárnu jako asistent Urbaina Le Verriera. Za tuto změnu mohl ošetřující lékař, který na nočním Camillově stolku našel nedokončený rukopis o univerzální kosmologii s názvem Histoire physique du globe depuis les temps les plus reculés de sa formation jusqu´ à règne du gendre humain a sjednal Camillovi přijetí na hvězdárně. Jeho funkce se jmenovala počtář a jeho úkolem bylo přepisování naměřených dat do sešitu. Tato nudná práce ho zklamala, ale přesto se mu podařilo tajně pozorovat dalekohledem. Po prozrazení čekal na výpověď. K překvapení všech ji nedostal, dokonce mu Le Verriere sám opatřil dalekohled a dal mu ho plně k dispozici. Své poznámky si Flammarion zapisoval do sešitu. Jednoho dne do něj bez dovolení nahlédl ředitel matematické tiskárny, půjčil si ho domů a nakonec vydal Flammarionovu první knížku La plularité des mondes habité (česky vyšla v roce 1924 pod názvem O mnohosti světů obydlených) Knížka se líbila řadě vlivných lidí, např. císaři Napoleonu III., Victoru Hugovi apod. Na druhou stranu Le Verrier nesnesl Flammarionův úspěch, a proto ho propustil.

Rok 1862 mohl pro Flammariona znamenat přerušení nebo konec jeho slibně se rozvíjející kariéry. Měl nastoupit na sedmiletou vojenskou službu, ze které se mohl draze vyplatit nebo si za sebe najít náhradníka. Našel se jeden bankéř, který větší sumu zaplatil a Flammarion mohl pokračovat dál ve své kariéře. Nastoupil do Bureau des longitudes a věnoval se meteorologii, zeměpisu a popularizaci astronomie, stal se vědeckým redaktorem časopisů Cosmos, Magasine pitoresque a Siècle. Pro svá pozorování udělal téměř cokoli. Vstoupil do Société aérostatique, záhy se stal jejím předsedou a od ministra jí sjednal balón, ve kterém prováděl řadu měření. V roce 1874 se oženil se svou dávnou láskou a spolupracovnicí Sylvií Petiaux a svatební cestu strávili v balónu. Po její smrti v roce 1919 se oženil znovu se svou žačkou a sekretářkou Gabrielle Renadaut. V Paříži měl Flammarion jednoho vzácného podnájemníka, zaníceného mladého astronoma Milana Rastislava Štefánika. Čas od času přišel k Flammarionovi na kus řeči a hlavně přeložil řadu jeho knih do češtiny.

V roce 1873 získal Flammarion překvapivou nabídku od Le Verriera, aby se vrátil zpět na hvězdárnu, tentokrát na post astronoma. Flammarion ji přijal a začal s pozorováním dvojhvězd. Nepřestal v popularizaci astronomie a v roce 1879 vydal svou nejpopulárnější knížku Astronomie populaire, descrioption générale du ciel.

V roce 1882 získal darem zámeček v Juvisy u Paříže. Na střeše brzy postavil kopuli hvězdárny, do parku umístil řadu vlastnoručně zhotovených meteorologických přístrojů a postavil řadu skleníků z barevného skla k ověření vlivu spektrálních složek slunečního záření na růst rostlin. Z hvězdárny pozorovoval téměř vše, co obloha dalekohledům nabízela, slunečním cyklem počínaje a vzdáleným vesmírem konče. Na zámku v Juvisy jsou dva hroby. První patří Flammarionově první manželce Sylvii Petiaux a druhý Camillu Flammarionovi.


Současný pohled na observatoř v Juvisy.
Zdroj: commons.wikimedia.org. Public domain.

V roce 1887 založil Societe Astronomique de France, jejímž úkolem bylo sdružovat astronomy amatéry, a stal se jejím prvním předsedou. Organizace vydávala časopis L´Astronomie, revue d´astronomic populaire, de métérologie et de physique du globe, který redigoval. Je autorem téměř 50 astronomických knih. Jeho velkou zálibou bylo studium paranormálních jevů.

Použité zdroje

[1] JÁCHIM, F. Camille Flammarion (1842-1925) nadšený popularizátor astronomie. Československý časopis pro fyziku, svazek 64, roč. 2014, č. 6, s. 368-373. ISSN 0009–0700.

[2] JÁCHIM, F. Nicolas Camille Flammarion – astronom ve službách popularizace. Astropis, 2011, č. 2, s. 10–13. ISSN 1211–0485.

[3] JÁCHIM, F. Nicolas Camille Flammarion – nadšenec a první popularizátor astronomie. Matematika Fyzika Informatika: časopis pro výuku na základních a středních školách, září 2011, roč. 21, č. 1, s. 55–58. ISSN 1210–1761.

[4] KULT, J. Camille Flammarion. Povětroň, 2005, roč. 13, č. 5, s. 4–9. ISSN1213–659X.

Autor textu: 
Mgr. Magda Králová
Zadejte příjmení

Rezervace a nákup vstupenek

Recepce

Poradíme Vám s objednáním a nákupem vstupenek.