26. srpna 1882 – 21. května 1964
německý fyzik

 

I když James Franck během druhé světové války aktivně pracoval na vývoji atomové bomby v rámci projektu Manhattan, odmítal její svržení nad obydlenými oblastmi. Místo toho navrhoval ji shodit nad liduprázdnou oblastí jen jako demostraci americké síly.

James Franck se narodil v zámožné židovské rodině v Hamburku. Na univerzitě v Heidelbergu vystudoval chemii a na univerzitě v Berlíně fyziku. Tam taky studium ukončil doktorátem. Až do konce první světové války tu působil jako profesor fyziky. Během první světové války sloužil jako dobrovolník v německé armádě. V roce 1917 byl vážně poraněný při plynovém útoku a byl pak vyznamenaný Železným křížem 1. třídy.

 
James Franck.
Zdroj: commons.wikimedia.org. Public domain.

V roce 1921 se stal profesorem experimentální fyziky a ředitelem fyzikálního ústavu na univerzitě v Göttingen. Po nástupu fašismu musel z Německa odejít do USA, kde od roku 1935 působil na univerzitě v Baltimoru a v Chicagu.

James Franck se zabýval atomovými a molekulárními procesy, které souvisely s vyzařováním plynů a par a s ionizací molekul různých plynů. V roce 1914 společně s Gustavem Hertzem při studiu ionizace par rtuti při srážkách s elektrony experimentálně potvrdil hypotézu o diskrétních stavech atomu a ve stejné době se zasloužil o objasnění všech druhotných reakcí, které doprovázejí fotochemické reakce.

Společně se svými studenty použil kvantovou mechaniku na objasnění vztahů mezi vnitromolekulovými silami ve dvouatomových i mnohoatomových molekulách a spektry těchto molekul a vytvořil základy spektrální metody zkoumání chemických sil. Tyto jeho závěry potvrdila pozdější rozsáhlá experimentální měření.


James Franck na pohovce mezi Nielsem Bohrem (vlevo), Albertem Einsteinem s Isidorem Rabim. Foto z roku 1954.
Zdroj: commons.wikimedia. Public domain.

Za experimentální práce a objev zákonů ovládajících dopad elektronu na atom byl spoleně s Hertzem odměněn Nobelovou cenou za fyziku. V roce 1945 stál v čele komise sedmi badatelů, která v memorandu adresovaném ministru války USA, nedoporučovala použití atomové bomby proti Japonsku. 

Použité zdroje

[1] SODOMKA, L. Kronika Nobelových cen. 1. vydání. Praha: Knižní klub, 2004. ISBN 80–242–1058–4.

[2] WEINLICH, R. Laureáti Nobelovy ceny za fyziku. 1. vydání. Olomouc: ALDA, 1998. ISBN 80–85600–47–1.

Autor textu

Autor textu: 
Mgr. Magda Králová

Související vědci

Související kapitoly v encyklopedii: 
Zadejte příjmení

Rezervace a nákup vstupenek

Recepce

Poradíme Vám s objednáním a nákupem vstupenek.