25. října 1811 – 31. května 1832
francouzský matematik

„Nastane doba, kdy matematici budou natolik zřetelně vidět algebraické transformace, že ztráta času a papíru na jejich přesné provedení se přestane vyplácet.“

Evariste Galois se narodil v Bourg–la–Reine v rodině Mikuláše Gabriela Galoise, ředitele obecné školy. Malého Evariste vychovávala a vyučovala vzdělaná matka. Ve dvanácti letech začal chodit do lycea Ludvíka Velikého, kde studoval přírodní i humanitní vědy. Okolo roku 1826 podlehl krásám matematiky. Za několik dní zvládl nastudovat učebnici Základy geometrie od Adriena Legendra. Kromě toho studoval díla dalších velkých matematiků jako Josepha Lagrangea, Augustina Cauchyho, Carla Gausse, Carla Jacobiho apod. Matematika se stala jeho vášní.


Evariste Galois.
Zdroj: commons.wikimedia.org. Public domain.

Galois se sám připravoval na zkoušky na École Polytechnique. V roce 1828 v nich neprospěl. I přes to pokračoval dál ve studiu ve speciální matematické třídě lycea. Jeho učitel matematiky ho výrazně podporoval, doporučil mu publikovat první výsledky o řetězových zlomcí v Důkaz jedné věty o periodických řetězových zlomcích v Annales de Mathématique. Ani následující rok neuspěl při přijímacích zkouškách. Nebylo to pro nevědomosti, ale spíš pro trpělivost s primitivními otázkami zkoušejícího. Po smrti otce odešel na radu svého profesora matematiky z lycea studovat na École preparatore (později přejmenovaná na École normale), která připravovala učitele pro královská lycea.

Ve stejném roce poslal rukopis o řešitelnosti algebraických rovnic do Académie des Sciences, posoudit ji měl Cauchy, ale bohužel Galoisovu práci nepředložil. Galois velmi těžko snášel nezájem o výsledky své práce. Ve stejném roce mu vyšla série tří článků Rozbor pojednání o algebraickém řešení rovnic, O řešení numerických rovnic a K teorii čísel. V témže roce poslal Académii des Sciences jako soutěžní práci svou teorii permutací a algebraických rovnic.

V revolučním roce 1830 v novinách zaútočil na ředitele školy pro jeho bezcharakterní postoj v revolučních dnech, veřejně pobuřoval na shromáždění republikánů a vstoupil do dělostřelectva národní gardy. V lednu 1931 byl z École normale vyloučený. Potom se zúčastnil téměř všech nepokojů a rozbrojů v Paříži. Byl dvakrát uvězněný, dokonce na 9 měsíců. Na začatku roku 1831 předložil Academie de Sciences na vyzvání Siméona Poissona třetí verzi svého pojednání o algebraických rovnicích. Tato verze se již neztratila, avšak Poisson mu ji po několika měsících vrátil se slovy, že jeho důkazy nejsou ani dostatečně jasné, ani dost rozvinuté na to, aby bylo možné posoudit jejich přesnost.

Jeho krátký život ukončil souboj, jímž pravděpodobně vyvrcholilo ojedinělé milostné dobrodružství. 30. května 1832 našli Evariste Galoise postřeleného a převezli do nemocnice Cochin v Paříži. Druhý den tu zemřel. Ještě v noci před soubojem své výsledky z teorie grup a algebraických těles znovu zformuloval. Za svého života nikdo nedokázal ocenit výsledky jeho práce v matematice.


Zdroj: commons.wikimedia.org. Public domain.

Použité zdroje

[1] BILOVÁ, Š. Mýty v matematice: Příběh Évarista Galoise (1811–1832). Pokroky matematiky, fyziky a astronomie, 2001, č. 1, s. 70–76.

[2] JEDINÁK, D. Zaťatý republikán Evariste Galois 1811 – 1832. Matematika a fyzika ve škole, říjen 1986, roč. 17, č. 2, s. 102–105.

[3] JEDINÁK, D. Veĺmi divný chlapčisko (Evariste Galois, 1811 – 1832). Rozhledy matematicko–fyzikální, roč. 72, č. 6, s. 383–384.

[4] Encyklopedická edice, listy, matematici. ISBN 80–860–44–05–X.

Autor textu: 
Mgr. Magda Králová

Rezervace a nákup vstupenek

Recepce

Poradíme Vám s objednáním a nákupem vstupenek.