22. ledna 1592 – 24. října 1655
francouzský astronom a matematik
 
Astronom Pierre Gassendi nepatří dnes mezi celebrity 16. století. Jeho jméno zná málokdo, i když jeho pozorování, měření i objevy jsou velmi zajímavé.  

Pierre Gassendi se narodil ve francouzském Chaptercier. Od roku 1609 studoval na univerzitě v Aix–en–Provence filozofii a teologii, protože se měl stát teologem. V roce 1614 vstoupil do řádu minoritů, o dva roky později už byl kanovníkem, roku 1617 se seznámil s generálním vikářem diecéze, ubytoval se u něj a získal velkou příležitost k diskuzím o přírodní filozofii a antickém dědictví. Vikář se zabýval nejen touto problematikou, ale i astronomií, která se postupně stala Gassendiho zálibou.


Pierre Gassendi.
Zdroj: commons.wikimedia.org. Public domain.

Během svého života dvakrát působil jako profesor, poprvé od roku 1616 jako profesor teologie v Digne a podruhé od roku 1645 jako profesor matematiky v Paříži na Royal Colége.

V roce 1624 Gassendi dokončil spis Paradoxní cvičení proti Aristotelovcům. Byl to v této době hodně odvážný čin, protože spis byl napsaný v protikatolickém duchu. V další práci se věnoval už jen matematice a astronomii. Pro svá pozorování dokonce získal dalekohled přímo od Galilea Galileiho.

Pierre Gassendi považoval za základ své vědecké činnosti filozofii. Od ní se dostal až k úvahám o tlaku plynu jako důsledku nárazů jeho jednotlivých částic na stěnu. Jako první popsal halový jev v podobě bělavé kružnice v úhlové vzdálenosti asi 20° od středu k obzoru se klonícího Slunce.

V roce 1629 o tom vydal spis Vzácný jev pozorovaný v Římě 20. března a vysvětlení jeho příčin. Pozoroval i tzv. vedlejší slunce, která popsal v dalším spise Parhelia čili čtyři slunce, která se objevila kolem pravého v Římě. O tři roky později pozoroval přechod Merkura přes Sluneční disk a vše sepsal v Merkur v Slunci viditelný a Venuše neviditelná v Paříži 1631. Patrně se jedná o první doložené pozorování. Nemohlo jít o náhodu. Gassendi musel k výpočtu použít Koperníkův model sluneční soustavy i Keplerovy zákony o pohybu planet. Gassendi změřil jako jeden z prvních rychlost šíření zvuku ve vzduchu na 337 m/s, tedy na svou dobu velmi přesně.

Použité zdroje

[1] JÁCHIM, F. Pierre Gassendi. Matematika Fyzika Informatika: časopis pro výuku na základních a středních školách, listopad 1995, roč. 5, č. 3, s. 159–160. ISSN 1210–1761. 

Autor textu

Autor textu: 
Mgr. Magda Králová

Související vědci

Související exponáty Techmanie

Související kapitoly v encyklopedii: 
Zadejte příjmení

Rezervace a nákup vstupenek

Recepce

Poradíme Vám s objednáním a nákupem vstupenek.