24. června 1883 – 17. prosince 1964
rakouský fyzik

Victor Francis Hess se narodil na zámku Waldstein v rakouském Štýrsku. Jeho otec pracoval jako lesní rada a matka pocházela ze vznešeného rodu. Vzdělání získal v Grazu, a to jak gymnazijní, tak i univerzitní – doktorský diplom získal v roce 1910. Krátkou dobu pracoval v radiologickém ústavu Vídeňské akademie věd, kde jej profesor Schweidler přivedl ke studiu dějů souvisejících s radioaktivitou. Stal se asistentem Stephana Meyera na institutu pro výzkum radioaktivity na vídeňské akademii věd.


Victor Hess.
Zdroj: commons.wikimedia.org. Public domain.

V letech 1921 až 1923 pracoval na univerzitě ve Washingtonu jako vedoucí výzkumného radiologického ústavu, založil vědeckou laboratoř ve státě New Jersey. Stal se jednak jejím ředitelem, jednak konzultantem amerického ministerstva vnitra ve Washingtonu pro fyziku. Na univerzitu do Grazu se vrátil v roce 1923, za dva roky tam byl jmenován řádným profesorem experimentální fyziky a v roce 1931 ředitelem nově založeného Institutu radiologie v Insbrucku a profesorem na tamnější univerzitě.

Různé druhy záření se staly hlavní náplní Hessovy práce. Intenzivně hledal příčinu ionizace vzduchu, která způsobuje vybíjení elektroskopu i tehdy, je–li ze všech stran kryt olovem. Již dříve fyzikové zjistili, že původcem vybíjení elektroskopu není záření vycházející z povrchových vrstev půdy ani záření radioaktivních plynů. V roce 1913 při pokusech s létajícími balóny dospěl k závěru, že toto záření není pozemského původu, neboť s rostoucí výškou roste jeho intenzita, a že tedy jediným možným zdrojem tohoto záření je kosmos, a proto toto záření pojmenoval kosmickým. V horách nedaleko Innsbrucku na Hafelekaru ve výši 2300 m nechal postavit observatoř pro studium kosmických paprsků. Spolu s Carlem Andersonem byl v roce 1936 navržen k udělení Nobelovy ceny. Již předtím získal Abbeho cenu a medaili od Institutu Carl Zeiss v Jeně a stal se dopisujícím členem Akademie věd ve Vídni. Jeho další práce se týkala např. dějů v ionizovaných plynech, měření v oblasti gamma paprsků, měření radiace, elektrické vodivosti ionizovaných plynů a atmosféry, změn ionizace v atmosféře, elektrických nábojů v ovzduší, měnící se intenzity kosmického záření atd. Ještě před 2. světovou válkou se odstěhoval do USA, žil v New Yorku a americké občanství získal v roce 1944.

Použité zdroje

[1] SODOMKA, L. Kronika Nobelových cen. 1. vydání. Praha: Knižní klub, 2004. ISBN 80–242–1058–4.

[2] WEINLICH, R. Laureáti Nobelovy ceny za fyziku. 1. vydání. Olomouc: ALDA, 1998. ISBN 80–85600–47–1.

[3] Historie elektřiny a magnetizmu. Konstrukční elektronika A RADIO, 2003, č. 5.

Autor textu: 
Mgr. Magda Králová

Související vědci

Zadejte příjmení

Rezervace a nákup vstupenek

Recepce

Poradíme Vám s objednáním a nákupem vstupenek.