14. září 1847 až 31. března 1894
ruský vynálezce, konstruktér obloukové lampy

Pavel Nikolajevič Jabločkov se narodil v Serdobsku a studoval v Petrohradě. Již jako malý sestrojil přístroj na měření úhlů, který se v dílně jeho otce používal velmi dlouho. Po studiích odešel k vojsku a na vojenskou školu, kde se vyučovala elektrotechnika a telegrafní technika. Po ukončení studií se stal náčelníkem telegrafní služby moskevsko–kurské železnice. Ruská vláda ho pověřila zdokonalením obloukových lamp. V roce 1874 dostal zvláštní úkol. Měl zajistit činnost obloukové lampy na lokomotivě vlaku, který vezl přes celé Rusko cara Alexandra II. z Petrohradu na Krym. Jabločkov celou noc posouval uhlíky, byl vystaven nočnímu chladu, větru i nebezpečí pádu pod kola vlaku. “Seděl jsem, jednou rukou jsem držel páku a druhou jsem znovu a znovu poslepu rozsvěcoval lampy, které co chvíli dohořívaly. Záře přede mnou se hnala kupředu bezhvězdnou nocí.“ [1]


Pavel Jabločkov.
Zdroj: commons.wikimedia.org. Public domain.

Po krátké době toto místo opustil a v Moskvě si zřídil elektrickou laboratoř. Na základě prací Johna Gibbse a Etienna Goullarda sestrojil funkční transformátor. Své znalosti využil v pracech na ruských strojích na střídavý proud. Práce v laboratoři přilákala vždy spoustu zvědavců, což připadalo policii podezřelé. Proto se rozhodla Jabločkova zatknout. Ten se zachránil útěkem do Oděsy a s plánem odejít až do Ameriky. Nakonec cestoval přes Varšavu a Berlín do Paříže, kde získal místo u elektrotechnické firmy Bréquet.

Jabločkov pracoval na principu zachování stejné vzdálenosti uhlíků při obloukovém výboji a před vynálezem Leona Foucaulta objevil způsob jak fixovat vzdálenost uhlíků během hoření oblouku. Uhlíky umístil paralelně a izoloval je kaolinovou vložkou. Při hoření zůstávala jejich vzdálenost konstantní. Jeho oblouková lampa přišla na svět v roce 1876 a měla velký úspěch, dostala jméno Jabločkovova nebo ruská svíčka. Již o rok později byla instalována v ulici Avenue de l´Opéra a také v Louvru. V roce 1881 na Mezinárodní výstavě v Paříži učarovala íkovi.


Jabločkovovy svíčky v ulici Avenue de l´Opéra.
Zdroj: commons.wikimedia.org. Public domain.

Pocty na sebe nedaly dlouho čekat. Objevil se i spor s obchodníky, kteří nechtěli obloukovou lampu dodávat do Ruska. Jabločkov proto odešel zpátky do Ruska, kde zcela bez prostředků začal pracovat v malé laboratoři, kde se snažil najít nové chemické zdroje elektřiny. Pavel Nikolajevič Jabločkov zemřel v pouhých 46 letech.

Použité zdroje

[1] JÁCHIM, F. Jabločkovova svíčka – drobný příspěvek do světa vynálezů. Matematika Fyzika Informatika: časopis pro výuku na základních a středních školách, květen 2006, roč. 15, č. 9, s. 567–569. ISSN 1210–1761.

Autor textu: 
Mgr. Magda Králová

Související exponáty Techmanie

Související kapitoly v encyklopedii: 
Zadejte příjmení

Rezervace a nákup vstupenek

Recepce

Poradíme Vám s objednáním a nákupem vstupenek.