1514 – 1574
český matematik, astronom a astrolog

Cyprián Karásek Lvovický ze Lvovic se narodil v Hradci Králové. Jeho otec – Jan Starší Karásek – byl roku 1534 povýšen do stavu vladyckého a jako významný občan Hradce Králové zasedal a později i předsedal městské radě. Lvovický pravděpodobně nějaký čas studoval ve Vratislavi, Lipsku a na univerzině ve Wittenbergu. Právě tam se nejvíce věnoval astronomii a matematice natolik úspěšně, že ho kurfiřt bavorský Jindřich Otto jmenoval profesorem hvězdářství a matematiky na latinské partikulární škole v Lauingen. Působil tu dokonce i jako její ředitel až do roku 1576. Během této doby ho v roce 1569 v Lauingenu navštívil Tycho Brahe, se kterým se zpřátelil. Vyčítal Lvovickému, že se příliš věnuje teorii a málo pozorování. Toto setkání přineslo Brahemu první informace o poměrech v Českém království. Možná díky následné odborné korespondenci, se Brahe rozhodl usadit v Čechách. Cyprián Lvovický žil ve stejné době jako Tadeáš Hájek z Hájku. Všichni tři pak vedli četnou korespondenci o současných problémech astronomie a na řadu věcí měli stejný názor.


Tycho Brahe.
Zdroj: commons.wikimedia.org. Public domain.

Po dlouhém působení v Německu přijel několikrát do Čech, a to v letech 1565 – 1568. Poprvé urovnat nějaké spory otce s městskou radou Hradce Králové, podruhé otevřít jeho poslední vůli a naposled, aby se tu usadil i s manželkou. Ale než se vše vyřídilo, Lvovický zemřel.

Spojení astronomie a astrologie bylo v době, kdy Lvovický žil, běžné. Astronomie učence lákala nezodpovězenými otázkami a astrologie je živila. Lvovický byl malou výjimkou. On totiž bezmezně astrologii věřil, snažil se dokonce nalézt její vědecké základy a zákonitosti. I když byla tato snaha marná, nebylo jeho snažení až tak zbytečné, protože při svém bádání pronikl hluboko (na svou dobu) do tajů matematiky a astronomie, především pohybu planet. Jeho znalosti z něj učinili jednoho z nejvzdělanějších astronomů 16. století. Výsledkem jeho práce byly rozsáhlé numerické výpočty jejich zdánlivých pozic a pozic Slunce a Měsíce. Lvovického efemeridy byly velmi rozšířeny a hojně využívány. Patřily k základní astronomické literatuře tehdejší doby. Vydal v roce 1551 Tabulae positionum pro variis ac diversis poli elevationibus a o rok později Tabulae eclipsum (Tabulky zatmění), kde objasnil podstatu různých typů zákrytů Slunce a Měsíce a předpověděl zatmění až do roku 1605. S přesností na minuty tu uvedl čas, kdy jednotlivé úkazy nastanou, délku úkazu a soupis měst, z nichž budou pozorovatelné. Jako hlavní pomůcku používal Pruténské tabulky sestavené Erasmem Reinholdem. Sám se však dopustil několika chyb, čímž utrpělo celé dílo.

 
Úvodní list Lvovického Opus Insigne.
Zdroj: books.google.com. Public domain.

Na objednávku císaře Maxmiliána II. vypracoval velmi rozsáhlé tabulky efemerid planet, Slunce a Měsíce s intervalem 10 dnů. Spis se objevil v roce 1564 pod názvem De coniunctionibus magnis insignoribus superiorum planetarum, solis defectibus, et de cometis effectum historica expositione (Pragnostika nová a vztahující se na 20 let pořád najstávajících, totiž l. 1564 – 1574 z spojení a naproti sobě hořejších planet patření... pro výstrahu a vzdělání lidu obecného). Astronomické úkazy jsou tu opět, bohužel, dávány do souvislosti s následnými událostmi pozemskými (např. po kometě 1347 následovala smrt Jana Lucemburského, apod.).

Cyprián Lvovický se svými hvězdářskými spisy stal proslulým po celé Evropě. Mezi jeho nejznámější astronomické spisy patří Ephemeridum novum atque insigne opus ab anno 1556 usgue in a. 1606 z roku 1557. Dílo bylo několikrát vydáno a přeloženo i do francouzštiny. Další jeho spis De iudiciis nativitatum doctrina z roku 1675 byl vydán ještě sto let po jeho smrti.

V 16. století působil v Čechách Jezuitský řád, který rozvinul poměrně kvalitní školství, ve kterém nebylo místo pro spekulanty. Proto byl Lvovický označen za nežádoucího autora, o čemž svědčí i výtisk Lvovického publikace Eclipsum omnius am 1554 usque A. D. 1606 s přípiskem "damnatus author" (nežádoucí autor).

Použité zdroje

[1] CHOLASTA, M. Novinky o Cypriánu Lvovickém ze Lvovic. Povětroň, 2004, roč. 12, č. 1, s. 16–18. ISSN 1213–659X.

[2] JÁCHIM, F. Cyprián Lvovický ze Lvovic – matematik astronom, astrolog. Matematika Fyzika Informatika: časopis pro výuku na základních a středních školách, leden 2005, roč. 14, č. 5. ISSN 1210–1761.

Autor textu: 
Mgr. Magda Králová
Zadejte příjmení

Rezervace a nákup vstupenek

Recepce

Poradíme Vám s objednáním a nákupem vstupenek.