francouzský přírodovědec
Edme Mariotte se narodil v Burgundsku, zprvu pracoval jako duchovní, převor kláštera v Dijonu. Později od roku 1666 žil v Paříži, protože pro svoje zásluhy byl jmenován členem nově založené pařížské Academia des Sciences. Mezi jeho přírodovědné zájmy patřilo chování vzduchu a především objevy Evangelisty Torricelliho, Otty von Guericka a Blaise Pascala. Tak přišel v roce 1676 i na jednoduchý vztah mezi tlakem a objemem plynu, na který o šestnáct let dříve publikoval už Robert Boyle. Spoluprvenství mu připadlo proto, že ve svém díle Sur la Nature de l´Air použil tento zákon důležitým způsobem, když zkoumal ubývání tlaku v atmosféře s rostoucí nadmořskou výškou. Rozdělil celou atmosféru na 4032 vrstviček (ještě nebyl objevený diferenciální počet), z nichž v každé je stejný tlak podle výšky. Výpočtem pak zjistil tlak odpovídající výšce.
Prozkoumal také koloběh vody na zemi. Snažil se propočítat roční úhrn srážek pro povodí Seiny a roční průtok této řeky (z rychlosti lodí a průřezu koryta). Z těchto a dalších výpočtů zjistil, že prameny řek získávají vodu z dešťů a sněhů. Vyvrátil tak názor, že voda z pramenů tryská díky vodním parám v podzemí.
Použité zdroje
[1] LENARD, P. Velcí přírodozpytci, Družstevní práce, Praha 1943.
