25. ledna 1627 až 30. prosince 1691
anglický učenec

Robert Boyle se narodil přibližně ve 20. letech 17. století (jeho narození je podle místních matrik určeno na 25. ledna 1627 v Lismore v Irsku, pravděpodobně je tato matrika nepřesná) jako sedmý syn vévody z Corcku. Robert obdržel nejlepší možné vzdělání v Etonu a v Oxfordu a na mnohých studijních cestách po evropském kontinentu. Zařídil si vlastní laboratoře na statku v Dorsetshire a v Londýně. Byl velmi nadšeným objevitelem, vše ho zajímalo, ale při svých výzkumech nešel příliš do hloubky. Počet pokusů popsaných v jeho dílech je obrovský. Svůj život zasvětil především dvěma cílům: zvědečtění přírodovědného bádání a hlásání tolerantního a k přírodě přátelského křesťanství. Jeho klíčová otázka „Co je podstata hmoty?“ jej dovedla k odmítnutí obvyklého učení o prvcích a k oživení Demokritovy představy o atomech z roku 420 před n. l.. Při experimentování s plyny se velmi přiblížil objevení kyslíku. Mezi tím navázal na práce Otto von Guericka o vzduchoprázdnu formulovaném v roce 1654. Stal se spoluzakladatelem Royal Society.


Robert Boyle.
Zdroj: commons.wikimedia.org. Autor: Johann Kerseboom 1689. Public domain.

Dělal pokusy se rtutí ve skleněných trubicích jako Evangelista Torricelli a Blaise Pascal. Nad rtuť v uzavřeném rameni přivedl jisté množství vzduchu, při čemž v otevřeném rameni měnil sloupec rtuti. Zaznamenával při tom příslušné obsahy a výšky rtuťových sloupců. Z naměřených údajů zjistil, že prostorové obsahy vzduchu jsou opačně úměrny celkovému tlaku. Tak byl objeven zákon udávající závislost mezi objemem plynu a jeho tlakem při konstantní teplotě. Později byl nezávisle potvrzen Edme Mariottem.


Boylova vývěva.
Zdroj: commons.wikimedia.org. Autor: Robert Boyle 1661. Under Creative Commons.

Jeho přesná pozorování přírody, spojená s výstižnými teoretickými formulacemi, překonala středověkou alchymii a založila moderní chemický výzkum. V chemii vymezil základní chemické pojmy jako je prvek, sloučenina a směs, položil základy chemického rozboru.

Boyle zemřel 30. prosince v roce 1691 z neznámých důvodů, pravděpodobně však stářím.

Použité zdroje

[1] LENARD, P. Velcí přírodozpytci. Přeložil F. X. Lánský. 2. české vydání. Praha: Vydavatelstvo Družstevní práce, 1943.

Autor textu: 
Mgr. Magda Králová

Rezervace a nákup vstupenek

Recepce

Poradíme Vám s objednáním a nákupem vstupenek.