25. listopadu 1814 až 20. března 1878
německý lékař a fyzik

Julius Robert Mayer se narodil jako třetí syn v rodině lékárníka v Heilbronnu ve Švábsku. Jako student střední školy nikdy nepatřil mezi nejlepší, nedostalo se mu nikdy řádného matematického ani fyzikálního vzdělání. Vystudoval lékařství v Tübingen a krátkou dobu měl praxi na klinikách v Mnichově, Vídni a Paříži. V roce 1840 se stal lodním lékařem na malé východoindické lodi plující na Jávu. Na lodi bylo pouhých 28 mužů, takže měl dostatek času na pozorování, přemýšlení a studium fyzikální literatury. Zajímal se o záhadu tepla, buzeného třením i o původ tepla v živých organismech. Nejvíce ho zaujalo, že při pouštění žilou tekla námořníkům neobyčejně světlá krev. Při návratu z tropů do mírného pásu se barva změnila na tmavou. Vysvětlil to tím, že lidské tělo za těchto podmínek nemusí vydávat mnoho energie na udržení tělesné teploty, v krvi se tedy nepřenáší tolik kyslíku. Pozoroval prý také zahřívání vody při jejím mechanickém pohybu, vlnobití, a celou zpáteční cestu (121 dní) přemýšlel o těchto jevech.


Julius Robert Mayer.
Zdroj: commons.wikimedia.org. Autor: Friedrich Berrer. Public domain.

Výsledkem námořní cesty byl článek, který odeslal 16. června 1841 do Poggendorffových Análů. Publikování se však nedočkal. V roce 1842 mu byl článek o stejném objevu otištěn v Liebig´s Annalen, kde popsal i výpočet mechanického ekvivalentu tepla. O stejné problematice vydal v roce 1845 celý spis. Mezitím se stal uznávaným lékařem, ale jeho úspěch neměl dlouhého trvání. Brzy se objevily články na podobné téma. Když hájil své prvenství, byl perzekuován takovým způsobem, že přišel o klientelu i o duševní klid. Pacienti se na něj dívali jako na osobu, která krade cizí myšlenky. Dokonce se musel léčit v psychiatrické léčebně s diagnozou megalomanie. Postupy jeho lékařských kolegů byly velmi tvrdé, oblíbená byla svěrací židle. Celých 13 měsíců trvalo, než si vymohl vysvobození. Na zotavenou pak odjel do Švýcarska. Během jeho života se roznesla pomluva, že zemřel v blázinci. Jeho první práce se našla až za 36 let po smrti Poggendorffa v jeho stole.

Publikoval tři práce týkající se zákona zachování energie. V roce 1842 Bemerkungen über die Kräfte der unbelebten Natur o energii v neživé přírodě, v roce 1845 Die organische Bewegung im Zusammenhang mit dem Stoffwechsel o energii u živočichů a rostlin. Popisuje proudění energie ze Slunce v podobě světla, které způsobuje vypařování vody do mraků a které dodává energii rostlinám a zvířatům. Jasně popisuje, že při přeměně na svalovou práci se přeměňuje chemická energie potravin na energii mechanickou. Nakonec v roce 1848 publikoval Beiträge zu der Dynamik des Himmels, kde popsal energetické zásady pro kosmická tělesa. V roce 1848 Správně zdůraznil nemožnost konstrukce perpetua mobile prvního druhu, správně chápal podstatu tepla a rozlišoval pět forem energie (potenciální, kinetickou, tepelnou, elektrickou a magnetickou, chemickou). Považoval za velmi důležité konat pokusy. Za stejně důležité považoval i pokračovat ve své lékařské praxi. V posledních letech života se mu konečně dostalo uznání od zahraničních fyzikálních kolegů.

Použité zdroje

[1] LENARD, P. Velcí přírodozpytci, Družstevní práce, Praha 1943.

[2] MALÍŠEK, V. Julius Robert Mayer a jeho podíl na objevu zákona zachování energie. Matematika a fyzika ve škole, září 1978, roč. 9, č. 1, s. 62–64.

Autor textu: 
Mgr. Magda Králová
Zadejte příjmení

Rezervace a nákup vstupenek

Recepce

Poradíme Vám s objednáním a nákupem vstupenek.