Věda a technika v pozadí
Skákající kulička
Teorie
Julius Robert Mayer prohlásil: „Ex nihilo nihil fiti“ neboli „z ničeho se nic neudělá“. V „učesané“ podobě zazněl tento zákon 23. července 1847 v berlínské fyzikální společnosti. Hermann Helmholz řekl: „Součet kinetické a potenciální energie v izolovaném systému zůstává stálý!“ A přesně tímto zákonem – zákonem zachování energie – se pád kuličky řídí. Na počátku svého pohybu má padající kulička největší potenciální - polohovou energii. Během pádu se potenciální energie postupně přeměňuje na kinetickou – pohybovou, která závisí na rychlosti. Při dopadu má maximální kinetickou energii.
Při nárazu na kovovou podložku dochází k pružnému rázu. Ten probíhá ve dvou fázích. V první fázi se koule a podložka deformuje vlivem nárazových sil. Část kinetické energie se přitom změní na potenciální energii pružnosti. Protože je koule a podložka téměř dokonale pružná, vrátí se opět do původního tvaru, odskočí od sebe a kulička se pohybuje zpět nahoru. Část energie se ale spotřebuje na deformaci, proto ze zákona zachování energie plyne, že rychlost už nedosáhne na původní velikost. Potenciální energie pružnosti se opět přemění na kinetickou energii.
