24. prosince 1799 – 27. června 1855
český fyzik

František Adam Petřina se narodil na Štědrý den roku 1799 v rodině chudého tkalce v Semilech. První vzdělání získal na domácí škole v Semilech a pak se věnoval otcovu řemeslu. Jako tovaryš pracoval velmi pilně, ale stále toužil po dalším vzdělání, proto ve volných chvílích hodně četl v různých řemeslných a hospodářských knihách. Konečně v roce 1816 se mu vyplnil sen a mladý Petřina vstoupil na gymnázium v Jičíně. Prvním stupněm byla škola německá, druhým latinská. Po ukončení druhého stupně pokračoval s výborným prospěchem ve studiu matematiky a fyziky na filozofické fakultě Pražské univerzity.


František Adam Petřina.
Zdroj: commons.wikimedia.cz. Autor: Jan Vilímek. Public domain.

V roce 1825 dostudoval a začal přemýšlet o své budoucnosti. Zažádal o přijetí do semináře v Litoměřicích, aby se stal knězem, a o přijetí do lékařsko-ranhojičské akademie ve Vídni, aby se stal vojenským lékařem. Ale žádná odpověď mu nepřišla. Místo toho dostal dvě nabídky. Aby se stal vychovatelem synů vrchního správce Stelze a od rektoru filozofické fakulty, aby se stal příručím při učební kanceláři matematiky a fyziky. Obě nabídky přijal a ty mu otevřely dveře k dalšímu postupu. Díky svým velkým vědomostem se mohl stát asistentem profesora Halašky a mohl přednášet fyziku na pražské univerzitě. Roku 1835 složil rigorozní zkoušku a byl jmenován doktorem filozofie. Když byl profesor Versin přeložen na lyceum do Lince, stal se Petřina suplentem fyzikálních věd na pražské univerzitě. Roku 1836 byl profesor Versin jmenován profesorem na technice v Praze a Petřina se stal jeho nástupcem v Linci. Zde se věnoval studiu fyziky, především elektřině a magnetismu. V roce 1844 se stal Petřina profesorem fyziky na pražské univerzitě a zůstal tu až do své smrti. Jeho přednášky byly srozumitelné a plné experimentů, proto byly u studentů oblíbené a hodně navštěvované.

Fyzikální sbírky pražské univerzity obohatil o řadu přístrojů, především elektromagnetických. Z tohoto oboru napsal 36 vědeckých pojednání jak v češtině, tak i v němčině. Publikoval je v domácím odborném tisku i v zahraničních časopisech, např. v Poggendorffových análech. Některé jeho práce však byly povrchní, místy nesprávné a často odporovaly už tehdy známým skutečnostem. Příkladem může být Petřinova snaha zpochybnit vztah mezi napětím, proudem a elektrickým odporem, který odvodil Georg Ohm. Petřina se zabýval také praktickým výzkumem – telegrafií. Podařilo se mu mimo jiné snížit počet elektrických článků nutných k provozu telegrafní linky. Společně s Juliem Gintlem sestrojil duplexní telegraf. Jeho jméno je spojeno s pojmem Petřinova spirála, kterou popisuje Vladimír Novák ve své Fysice takto: „Ohebný vodič navíjí se na tyčový magnet v takových závitech, aby póly solenoidu, tím vzniklého, souhlasily s póly magnetu. Tato spirála z poddajného drátu se zkracuje, poněvadž jednotlivé závity se přitahují.“ [1] Za tyto úspěchy byl jmenovám členem řady různých učených společností doma i v zahraničí. Za svého učitele fyziky si ho vybral i velký přítel věd a umění, císař Ferdinand I. František Adam Petřina zemřel na ochrnutí plic několik dní poté, co byl zvolen rektorem univerzity.

Použité zdroje

[1] KHOL, F. O zapomenutém českém fysikovi. Rozhledy matematicko-přírodovědecké, 1940, roč. 20, č. 1, s. 24-26.

[2] KLIKA, J. Mužové práce. Prokop Diviš. Jiří Stephenson. Josef Božek. Josef Ressel. František Adam Petřina. Praha, 1907.

[3]  VLACH, M. – KEMENNY, V. – ŠIMÁNKOVÁ, I. – VEVERKA, L. Cesty nesmrtelných. Putování po osudech a hrobech slavných českých matematiků, fyziků a astronomů. Edice popularizace MarfyzPress, 2016. ISBN 978-80-7378-312-9.

Autor textu: 
Mgr. Magda Králová

Související vědci

Zadejte příjmení

Rezervace a nákup vstupenek

Recepce

Poradíme Vám s objednáním a nákupem vstupenek.