21. června 1869 – 24. března 1944
český fyzik

Vladimír Novák se narodil 21. června 1869 v Praze v rodině městského inženýra Rudolfa Nováka a jeho druhé manželky Leopoldiny. Měl pět sourozenců. Nejprve navštěvoval obecnou školu u sv. Vojtěcha. Ve stejné místnosti, kde začínal svou studentskou kariéru, začal o 17 let později svou učitelskou kariéru. Do stejné budovy bylo totiž umístěno dívčí gymnázium Minervy, kde v roce 1892 nastoupil jako výpomoc. To jsme ale přeskočili mnoho roků, proto se vrátíme do roku 1879, kdy Vladimír začal studoval akademické gymnázium umístěné v Klementinu. Historie se opakuje. V malém domečku u Klementinské astronomické věže studoval gymnázium a pak tady působil jako asistent Františka Josefa Studničky na fyzikálním ústavu. Jako student gymnázia byl velmi nadaný v matematice, dokonce studoval soukromě nad rámec učiva, zato v němčině byl pouze dostatečný.


Vladimír Novák.
Zdroj: VELÍŠEK, J. Prof. Dr Vladimír Novák. Časopis pro pěstování mathematiky a fysiky. roč. 71 (1946), s. D42-D45. Public domain.

V roce 1887 vstoupil na filozofickou fakultu české Karlo-Ferdinandovy univerzity, kde jeho učiteli byli František Studnička, Eduard Weyr, Čeněk Strouhal, August Seydler apod. Kromě toho navštěvoval i přednášky na německé části univerzity u Ernsta Macha. Už jako posluchač druhého ročníku se společně s Bohuslavem Maškem stal Strouhalovým asistentem. Po absolutoriu v červnu 1892 složil Vladimír Novák státní zkoušku z matematiky a fyziky. Dne 19. listopadu byl promován za doktora filozofie na základě disertační práce Studie voltametru na stříbro. V té době působil již jako suplent české reálky v Ječné ulici. Ale ne na dlouho. Jen malinko se vzbouřil proti pedantskému řediteli a ten ho po roce poslal do Plzně. Zde si vedl o poznání lépe, stal se miláčkem plzeňské společnosti. Ale ani tady dlouho nevydržel. Po roce odešel zpět do Prahy, tentokrát k profesoru Strouhalovi jako jeho asistent. Začal pracovat na své habilitační práci s názvem Galvanická polarizace platinových elektrod v roztoku dusičnanu stříbrnatého, kterou v roce 1896 uveřejnil.

Na základě svých pracovních i vědeckých výsledků získal v roce 1896 stipendium České Akademie na semestrální pobyt v Anglii, kam v září odjel. Působil u Johna Josepha Thomsona jako research-student v Cavendishově laboratoři. Mezi jeho kology patřil Ernst Rutherford, John Townsend, C. T. R. Wilson, Richardson, J. Henry apod. Zabýval se studiem elektrické vodivosti a bodu mrazu roztoků vody v kyselině mravenčí. Na závěr svého anglického pobytu se rozhodl cestovat. Byl ve Skotsku u lorda Kelvina a koncem března 1897 se vrátil zpět do Prahy. V roce 1898 získal další stipendium tentokrát na cestu do Ameriky. Po kratším pobytu na Columbia University v New Yorku odjel do Baltimoru k H. Rowlandovi na John Hopkins university. Pracoval na metodě měření velkých odporů dynamometrem. Ani v Americe nevynechal cestování, procestoval americký západ a navštívil přední fyzikální a astronomické ústavy.

Po návratu ze zahraničí byla Novákova pozice na univerzitě už tak dobrá, že se mohl 24. července 1899 oženit s Annou Boudovou ze Semil. Očekával, že bude navržen na mimořádného profesora na Karlo-Ferdinandově univerzitě, ale nestalo se tak. Nabídka přišla v roce 1902 z Brna, kam byl Vladimír Novák navržen za mimořádného profesora obecné a technické fyziky na C. K. české technické vysoké škole Františka Josefa po Františku Koláčkovi, který odešel zpět do Prahy. Vladimír Novák zde působil nepřetržitě dalších 37 let až do 1. března 1939, kdy odešel na odpočinek do Tišnova. Řádným profesorem byl jmenován v roce 1906, dvakrát byl rektorem a několikrát děkanem. O prázdninách 1907 a 1911 vykonal několikatýdenní cesty po univerzitách v Anglii, Německu, Dánsku a Švédsku. Poznatky z těchto cest pak uplatnil při budování fyzikálního ústuvu v Brně a připojil k němu i meteorologickou stanici. Zavedl fyzikální praktikum, vybavil ústav rozsáhlými sbírkami přístrojů pro přednáškové pokusy a vytvořil velkou řadu diapozitivů vhodných pro výklad pokusů i přednášek. Prvním Novákovým asistentem tu byl František Záviška, který podle Koláčkova návodu vypracoval u Nováka svou habilitační práci.

Hlavním pracovním zájmem Vladimíra Nováka bylo vědecké řešení četných problémů a propracování některých metod fotografie, o kterou se zajímal už od dob studia na střední škole. Ihned po publikování objevu Wilhelma Röntgena opakoval jeho pokusy a fotograficky zachycoval pohlcování X-paprsků různými materiály. Dokonce se stal prvním propagátorem lékařských aplikací X-paprsků. Později ve svém ústavu zařídil dobře vybavenou fotografickou laboratoř, ve které zkoušel všechny novinky ve fotografii a zdokonaloval různé fotografické procesy. Výsledkem jeho práce byla souhrnná publikace Fotografie ve vědě a praxi z roku 1908, O diapositivu z roku 1914 a Praktická fotografie z roku 1919. Poslední příručka sloužila amatérům i studentům, kteří navštěvovali cvičení z praktické fotografie, které Novák zavedl od roku 1912 a celých 17 let sám vedl.

Na začátku první světové války byla budova brněnské techniky zabavena vojenskou správou a Novák si musel svou pracovnu přestěhovat do svého bytu ve Veverské ulici. Přednášky po celou dobu války nepřerušil, ale přesunul je do posluchárny analytické chemie. Novák odhadoval škody na svém ústavu na čtvrt milionu korun. Během války přerušil svou veřejnou přednáškovou činnost i vedení ústavu, a proto měl dost volného času na sepsání dvoudílné učebnice Fysika, která je souborným dílem o fyzice té doby pro každého, kdo se chce podrobně seznámit s kterýmkoli oborem fyziky. Novákova Fysika vyšla ve školním roce 1917/18. Zajímavostí je, že Novák nakreslil všech 800 obrázků. Po válce se pustil do obnovy svého ústavu, navázal na tradici svých veřejných přednášek, vedl přednášky pro mediky a zvěrolékaře na nově zřízené Masarykově univerzitě. Zabýval se i radiotelefonií, tj. přenosem zvuku pomocí jiskrové telegrafie. Dne 24. března 1944 podlehl Vladimír Novák zákeřné nemoci.

Použité zdroje

[1] NACHTIKAL, F. K šedesátinám prof. Dra. Vladimíra Nováka. Časopis pro pěstování mathematiky a fysiky. roč. 58 (1929), s. 193-218.

[1] VELÍŠEK, J. Prof. Dr Vladimír Novák. Časopis pro pěstování mathematiky a fysiky. roč. 71 (1946), s. D42-D45.

Autor textu: 
Mgr. Magda Králová

Rezervace a nákup vstupenek

Recepce

Poradíme Vám s objednáním a nákupem vstupenek.