Jako software se v informatice označuje veškeré programové vybavení počítače. To může zajišťovat buď chod samotného počítače (systémový software) nebo slouží k práci a hraní (aplikační software). Existuje i škodlivý software, který se nám do počítače nastěhuje sám a v počítači škodí (počítačové viry, malware, spyware nebo trojské koně).
Programování je v informatice proces, který v sobě zahrnuje řadu kroků, jejichž výsledkem je spustitelný počítačový program. Nejprve je nutné analyzovat problém, pochopit ho, nalézt algoritmus a zapsat zdrojový kód v určeném programovacím jazyce. Účelem programování je nalézt takovou sekvenci příkazů, které počítač provede a splní tak zadaný úkol automatizovaně. Program je pak nutné otestovat, vyladit a následně provádět údržbu.
Zajímavost z historie:
S nápadem sestrojit první programovatelný počítač přišel Charles Babbage v první polovině 19. století. Navrhl počítací stroj v dnešním slova smyslu, do kterého se vkládal program, zadávaly se výchozí veličiny, měl pamětní členy, výpočetní jednotky, byl spojený s tiskárnou. V roce 1842 vydal italský matematik Louis Menebrea francouzsky psané dílo o Babbageově analytickém stroji. Ada Lovelace se sama nabídla, že dílo přeloží. K překladu pak připojila své vlastní poznámky a text vydala pouze pod iniciálami AAL, protože se bála, že práci nebude věnovaná náležitá pozornost. Adiny poznámky však byly nakonec třikrát delší než původní text. Navrhla v nich, aby tento stroj prováděl výpočty za pomoci děrovaných štítků, které obsahovaly instrukce, paměťové jednotky a další komponenty. Napsala potřebné algoritmy a vytvořila tak první programovací jazyk. Ada stojí také za vynálezem větvení programu a využití podprogramů. Z jejích poznámek je zřejmé, že rozuměla podstatě počítačové techniky a možnosti využití počítačů mnohem lépe než sám Charles Babbage. Adu, která mimo jiné předpověděla, že počítače bude možné používat pro skládání hudby, vědeckou a grafickou práci, lze považovat za první ženu–programátorku.
Ada Lovelace na portrétu Margaret Sarah Carpenter z roku 1836.
Zdroj: commons.wikimedia.org. Autor: Margaret Sarah Carpenter. Public domain.
S nápadem sestrojit první programovatelný počítač přišel Charles Babbage v první polovině 19. století. Navrhl počítací stroj v dnešním slova smyslu, do kterého se vkládal program, zadávaly se výchozí veličiny, měl pamětní členy, výpočetní jednotky, byl spojený s tiskárnou. V roce 1842 vydal italský matematik Louis Menebrea francouzsky psané dílo o Babbageově analytickém stroji. Ada Lovelace se sama nabídla, že dílo přeloží. K překladu pak připojila své vlastní poznámky a text vydala pouze pod iniciálami AAL, protože se bála, že práci nebude věnovaná náležitá pozornost. Adiny poznámky však byly nakonec třikrát delší než původní text. Navrhla v nich, aby tento stroj prováděl výpočty za pomoci děrovaných štítků, které obsahovaly instrukce, paměťové jednotky a další komponenty. Napsala potřebné algoritmy a vytvořila tak první programovací jazyk. Ada stojí také za vynálezem větvení programu a využití podprogramů. Z jejích poznámek je zřejmé, že rozuměla podstatě počítačové techniky a možnosti využití počítačů mnohem lépe než sám Charles Babbage. Adu, která mimo jiné předpověděla, že počítače bude možné používat pro skládání hudby, vědeckou a grafickou práci, lze považovat za první ženu–programátorku.
Ada Lovelace na portrétu Margaret Sarah Carpenter z roku 1836.
Zdroj: commons.wikimedia.org. Autor: Margaret Sarah Carpenter. Public domain.
Jako programovací jazyk se označuje prostředek pro zápis algoritmů. Je to komunikační nástroj mezi programátorem a počítačem. Programovací jazyk představuje sadu pravidel pro zápisy algoritmů. Mezi nejznámější programovací jazyky patří Pascal, BASIC, C++, Java apod.
