Jöns Berzelius

Jöns Jacob Berzelius.
Zdroj: commons.wikimedia.org. Public domain.

Cesta k chemii

Nikdy nebyl žádným vynikajícím studentem. Spíš hledal své budoucí zaměření. Při zkoušce z chemie uzavřel profesor Berzeliovy znalosti, že jsou tak mizerné, že pokud znalosti v jiných předmětech nebudou lepší, bude nejlepší studium ukončit. Berzelius naštěstí ve studiu pokračoval.

V roce 1799 začal pracovat v laboratoři, časem si vybudoval i svou laboratoř. Už jako student uměl připravit kyslík. Stal se asistentem a pak profesorem botaniky a farmacie, ale jeho zájem o chemii byl stále silnější, takže se Berzelius stal postupně jedním z předních chemiků první poloviny 19. století, který se výrazně zasloužil o rozvoj fyziky a stavby hmoty. Od roku 1815 až do roku 1832 působil jako profesor chemie a farmacie v Uppsale.

Od roku 1807 se začal zabývat analýzou přesných složení různých sloučenin, při čemž rozvinul gravimetrickou metodu rozboru. Během deseti let provedl kolem dvou tisíc rozborů, které pomohly k prosazení a podložení atomové teorie Johna Daltona. Berzelius se pak sám věnoval zkoumání základní vlastnosti atomů – atomové váze. Podařilo se mu určit atomové váhy 41 chemických prvků. O přesnosti jeho práce svědčí i to, že jeho tabulky publikované v roce 1828 uvádí hodnoty, které až na dvě či tři výjimky jsou dodnes platné.

Chemická symbolika

Berzelius také zavedl dnešní symboliku prvků odvozenou z prvních písmen jejich latinského pojmenování, zavedl pojem atomové váhy, vztáhl její míru k 1/16 hmotnosti atomu kyslíku, objevil řadu prvků (cér 1803, selen 1818, křemík 1824 a thorium 1829). Od té doby se i sloučeniny začaly vyjdřovat písmeny s údaji, kolik atomů daného prvku je obsaženo v molekule sloučeniny. Dalton předtím razil jiný systém, Berzeliovi oponoval, ale marně. Berzeliův systém se stal mezinárodně uznávaným symbolickým jazykem chemie a přispěl k zvýšení její exaktnosti.

V roce 1812 byl Berzelius v Londýně. Seznámil se tu i se zakladatelm elektrochemie Humphrym Davym, který ho zasvětil do základů elektrolýzy. Po návratu prováděl elektrochemické pokusy a došel k závěru, že elektrická interakce je základem struktur hmotného stěta. Soudil, že i atom je složený z menších elektricky nabitých částic, takže celá hmotna je držena pohromadě elektrickými silami.

Berzelius se dostal také do Čech. Bylo to v roce 1822 a zabýval se chemickou analýzou minerálních vod v západních Čechách. Později jezdil do západočeských lázní i kvůli svému zdraví, které se mu pomalu začalo zhoršovat, postupně ztrácel čich, objevily se bolesti páteře, pak ochrnul na obě nohy a nakonec žil až do své smrti připoután na lůžko.

Použité zdroje

[1] HAUBELT, J. Jöns Jacob Berzelius. Přemožitelé času 10.

[2] Dějiny matematiky a fyziky v obrazech, osmý soubor. Redigoval Jaroslav Folta. 1. vydání. Praha: Jednota československých matematiků a fyziků, 1989. ISBN 80–7015–012–2.