anglický fyzik a chemik, učitel Michaela Faradaye
Humphry Davy se narodil v západním výběžku anglického Cornwallu v rybářské vesničce Penzance. Jeho táta byl obyčejný řezbář. Na radu rodinného přítele odešel mladý Humphry studovat na střední školu v Penzance a v Truru. Moc dobrý žák to nebyl, učitel si na něj často stěžoval. Na druhou stranu mu ale šlo vyprávění a psaní veršů. Střední školu dokončil ve čtrnácti letech.
Humphry Davy.
Zdroj: commons.wikimedia.org. Public domain.
Úžasná práce v laboratoři
Brzy poté mu zemřel otec a Humphrey opět na radu rodinného přítele vstoupil do učení k lékaři a lékárníku Binghamu Borlasovi. Skromně vybavená lékárenská laboratoř rozhodla: Humphry Davy se stal chemikem. Za rok přijal místo v Pneumatic Institute v Bristolu, v laboratoři studující plyny pro klinické účely.
Za dva roky práce v laboratoři získal pověst zručného experimentátora, objevil anestetické účinky kysličníku dusného a šéf laboratoře ho doporučil Benjaminu Thomsonovi (lord Rumford) do nové Royal Institution. Davy v roce 1801 nastoupil na místo chemika a asistenta ředitele laboratoře. V krátké době si zajistil v přednáškovém sále plná místa, věda se v Londýně stala módou a Davy miláčkem dam.
Elektrolýza a další objevy
V roce 1801 Davy vysvětlil, jak probíhá elektrolýza vody a v dalších letech se elektrolýzou různých roztoků intenzivně zabýval. Získal postupně kovový draslík, sodík, baryum, stroncium, hořčík a bór – objevil celkem sedm nových prvků, roku 1810 dokázal, že chlór je prvek. V roce 1810 pomocí baterie 2000 galvanických článků demonstroval elektrický oblouk, který vznikl mezi dvěma kousky uhlíku. V roce 1815 vynalezl bezpečnostní hornický kahan.
Roku 1812 byl povýšen do šlechtického stavu a ve stejném roce si vzal za manželku sestřenici sira Waltera Scotta Jane Kerrovou. V roce 1813 přijal Michaela Faradaye jako umývače zkumavek. Roku 1820 byl zvolen přesedou Royal Society. Pak už se čím dál víc věnoval jen společenským povinnostem. Vzdal se profesury v Royal Institution, společně s manželkou a Faradayem cestoval po celé Evropě. V roce 1829 zemřel na srdeční infarkt v Ženevě.
Použité zdroje
[1] KORYTA, J. Michael Faraday. 1. vydání. Praha: Orbis, 1972. ISBN 11–072–72.
[2] LENARD, P. Velcí přírodozpytci. Přeložil F. X. Lánský. 2. české vydání. Praha: Vydavatelstvo Družstevní práce, 1943.
[3] Dějiny matematiky a fyziky v obrazech, čtvrtý soubor. Redigoval Jaroslav Folta. 1. vydání. Praha: Jednota československých matematiků a fyziků, 1989. ISBN 80–7015–012–2.
