francouzský astronom italského původu
Giovanni Domenico Cassini se narodil v Perinaldu, v janovské oblasti v dnešní Itálii. Studoval v jesuitské koleji v Janově a pak v opatství v San Fructuoso. Ve dvacetipěti letech se stal profesorem astronomie na univerzitě v Bologni. Neomezoval se jen na astronomii, protože studoval křivky, které jsou dnes známé jako Cassiniho křivky. Toto studium zároveň použil v práci o relativním pohybu Země kolem Slunce. Další oblastí, kterou se zabýval, byla hydraulika – byl poradcem pro řešení problematiky povodní na řece Po. Dále byl poradcem papeže pro dohled nad výstavbou opevnění a pracoval i jako odborník pro údržbu řek. V letech 1652 až 1653 pozoroval kometu a v následujících letech o svém pozorování publikoval podrobnosti.
V 17. století francouzský král Ludvík XIV. založil pařížskou hvězdárnu především pro potřeby mořeplavby. V roce 1669 pozval král Cassiniho do Paříže. Senát města Bologně a papež s cestou souhlasili, protože se domnívali, že půjde o krátkou návštěvu. Jenže Cassini Italy zradil a zůstal ve Francii do konce svého života. Po příchodu do Paříže se zúčastnil společně s Christianem Huygensem soutěže ve výrobě velkých dalekohledů. Dlouhoohniskové dalekohledy byly nemotorné a pozorování s nimi obtížná. Huygens měl vysoko upevněný objektiv, okulár držel v ruce a putoval po zemi za ohniskem. Ludvík XIV. si jako prvního ředitele pařížské observatoře zvolil v roce 1671 Cassiniho. Na původní královský úmysl Cassini trošku pozapomínal, protože se plně věnoval astronomii. Král pro observatoř objednal kvalitní přístroje, proto pařížská pozorování byla velmi úspěšná. V Paříži bylo za atrakci sledovat Cassiniho, jak putuje po střeše své přepychové hvězdárny, když se snažil zachytit obraz planety.
Cassini si při pozorování Jupiteru všiml, že nerotuje stejně jako jiná tuhá tělesa, ale že se spíš podobá Slunci. Změřil dobu rotace na 9 h 56 min, která se jen málo liší od dnešních údajů. Roku 1665 přidal údaj o době rotace Marsu 24 h 40 min, která se od dnešní hodnoty liší o 3 min. Další pozorování zaměřil na Saturn a jeho prstenec. V letech 1671 až 1672, 1684, 1686 objevil další 4 Saturnovy měsíce a hlavně prozkoumal jeho prstenec. V roce 1675 si jako první všiml mezer mezi jednotlivými částmi prstence. Výsledky pozorování shrnul v Observations Nouvelles sur Saturn, kde popisuje Saturnův prstenec složený z malých těles, které se z dálky jeví jako spojité těleso. Důsledkem Cassiniho pozorování bylo první určení rychlosti světla. V roce 1680 si přizval Edmonda Halleye, aby společně pozorovali kometu Kirch a určili tvar její dráhy.
Použité zdroje
[1] JÁCHIM, F. Giovanni Domenico Cassini (1625–1679). Matematika Fyzika Informatika: časopis pro výuku na základních a středních školách, únor 2001, roč. 10, č. 6, s. 375–376. ISSN 1210–1761.
[2] ZIMMER, M.: Astronom i matematik Cassini, Kosmické rozhledy (z říše hvězd), roč. 2003, č. 5.