švédský fyzik a astronom
Anders Celsius se narodil ve švédském městě Uppsala, kde jeho táta působil jako profesor astronomie. Na místní univerzitě studoval astronomii, matematiku a experimentální fyziku. Od roku 1730 tu působil jako profesor astronomie s výjimkou roku 1732, kdy cestoval a seznamoval se s hvězdárnami a jejich přístroji v Německu, Itálii a Francii. Jako zeměměřič se zúčastnil v letech 1736 až 1737 geofyzikální expedice za polární kruh do Laponska, která měla za úkol přesně změřit poledníkový oblouk a prověřit tak Newtonovu hypotézu o zploštění Země.
Astronom
Od roku 1740 pozoroval jako jeden z prvních (po francouzském astronomovi Giovani Cassinim) Saturnovy měsíce. K pozorování používal nejdřív vlastní hvězdárnu a od roku 1741 i státní hvězdárnu v Uppsale, kterou založil a řídil. Byl dobrým pozorovatelem. Systematicky pozoroval severní polární záři, proslavil se přibližnými měřeními relativní jasnosti hvězd. Jeho metoda byla velmi jednoduchá. Používal průsvitné skleněné desky, které kladl na sebe v takovém počtu, aby světlo hvězdy právě nepropustily (např. k zachycení světla Síria bylo potřeba 25 desek). Zabýval se také souvislostmi mezi poruchami magnetického pole Země a vznikem polárních září, výškou hladiny Baltického moře a polohou Měsíce vůči Zemi. O všech svých pozorováních často publikoval ve švédštině řadu článků, zejména v Pamětech akademie stockholmské.
Měření teploty
Jméno Celsius je však víc než s astronomií spjato s měřením teploty – konkrétně s teploměrem, který je ocejchovaný v jednotkách po něm pojmenovaných. K používání navrhl tuto stupnici již v roce 1742 ve spise Pozorování dvou stálých stupňů na jednom teploměru. Navázal na práce Roberta Boyla (navrhl teplotu tání ledu za základní) a Christiana Huygense (navrhl bod varu vody za základní).
Při pokusech, kterými studoval závislost bodu tání sněhu a varu vody na atmosférickém tlaku, přišel na myšlenku rozdělit vzdálenost obou těchto základních bodů teplotní stupnice na 100 dílů. Označil bod tání ledu jako 100 a bod varu jako 0 (vše za neměnného a stálého tlaku vzduchu). Do dnešní podoby stupnici o tři roky později otočil jeho žák Martin Strömer. Tento tvar stupnice byl výhodnější, protože odpovídal tehdy se prosazující desítkové soustavě. Celsiova stupnice se ujala ve většině zemí (s výjimkou USA, kde se používá Fahrenheitova stupnice).
Zdroj: commons.wikimedia.org. Public domain.
Anders Celsius zemřel poměrně mladý na tuberkulózu ve svém rodném městě. Pohřben je v kostele v Gamla Uppsala.
Použité zdroje
[1] BOREC, T. Dobrý den, pane Ampére. 1. vydání. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1980. ISBN 14–031–81.
[2] JÁCHIM, F. Víc než tvůrce teplotní stupnice – Anders Celsius. Matematika Fyzika Informatika: časopis pro výuku na základních a středních školách, prosinec 2011, roč. 20, č. 6, s. 381–383. ISSN 1210–1761.
[3] SOUČEK, L. Kdo byl kdo. 1. vydání. Praha: Albatros, 1980.
[4] TESAŘÍK, B. Před 300 lety se narodil tvůrce stostupňového teploměru. Matematika Fyzika Informatika: časopis pro výuku na základních a středních školách, prosinec 2001, roč. 11, č. 4, s. 248–249. ISSN 1210–1761.
[5] Dějiny matematiky a fyziky v obrazech, osmý soubor. Redigoval Jaroslav Folta. 1. vydání. Praha: Jednota československých matematiků a fyziků, 1989. ISBN 80–7015–012–2.