Ernst Chladni

30. listopadu 1756 – 3. dubna 1827
německý akustik a vynálezce

Ernst Chladni zkoumal zvuk, jak se šíří, jakou rychlostí, jaký vliv mají různé materiály apod. Vynalezl dokonce dva hudební nástroje – euphon a clavicylindr. Nejznámější se ale stal díky svým obrázcům, které tvořil zvukem. Jmenují se po něm - Chladniho obrazce.

Ernst Florens Friedrich Chladni se narodil ve Wittenbergu, ale jeho rodina pocházela z Čech. Chladniho táta učil práva, a proto se musel i jeho jediný syn věnovat tomuto oboru. V roce 1782 Ernst získal na univerzitě v Lipsku doktorát z práv.

Ernst Chladni.
Zdroj: commons.wikimedia.org. Public domain.

Zkoumání zvuku

Ve stejném roce jeho táta zemřel, a tak se Ernst mohl začít věnovat svým vlastním zájmům – přírodním vědám a hudbě. Od roku 1786 začal zkoumat a experimentovat s akustickými jevy. Tenké desky pokrýval vrstvičkou jemného písku a rozechvíval je. V desce vznikly podélné kmity, které z vrstvičky písku vytvořily charakteristické obrazce. Teoreticky byly tyto obrazce vysvětleny až v roce 1833 Charlesem Wheatstonem.

Chladni zkoumal i chvění zvonů a tyčí a rychlost zvuku v různých látkách. Varhaní píšťaly plnil různými plyny a srovnáním výšky tónů, které pak vydávají. Porovnával tak rychlost zvuku v daných plynech. Rychlost zvuku zkoumal i v pevných látkách jako je cín, železo, měď, sklo, dřevo. Jako první přesně změřil frekvence tónů. V roce 1802 shrnul své výsledky do monograﬁe o akustice.

Chladniho způsob rozechvívání desek.
Zdroj: commons.wikimedia.org. Public domain.

I vědec si musí vydělávat

Chladniho hmotné postavení bylo velmi svízelné. Proto začal cestovat a vystupovat jako hudební virtuos a vynálezce hudebních nástrojů. Vynalezl euphon a clavicylindr. Po hudební produkci přednášel o svých akustických výzkumech a předváděl experimenty. Cestoval po Německu, Dánsku, Holandsku, Itálii, Francii, Švýcarsku, Rusku a Čechách (v Brně byl 15. května 1805), téměř všude se setkával s nadšeným publikem.

Clavicylinder.
Zdroj: commons.wikimedia.org. Public domain.

13. června 1812 se zastavil v Praze u Karla Augustina Neumanna, aby si prohlédly vzorky meteoritu „Zakletý purkrabí“. Chladni všechen Neumannův materiál (asi 224 g) vyměnil za šest vzorků jiných meteoritů.

Chladni si svoje zážitky z cest zapisoval do deníků. Ty se bohužel nedochovaly, protože shořely společně s Chladniho bytem ve Wittenbergu. Podařilo se mu zachránit oba hudební nástroje i sbírku meteoritů, která obsahovala 31 kamenů a 11 meteorických želez. Sbírku po své smrti odkázal berlínské univerzitě a nyní jsou součástí sbírky Přírodovědného muzea Humboldtovy univerzity. Chladni zastával na svou dobu všeobecně nepřípustnou teorii vzniku meteoritů. Předpokládal, že pocházejí z vesmíru.

Použité zdroje

[1] JURGOVIČ, T. Ernest Florens Friedrich Chladni – zakladatel meteoritiky. Povětroň, 2001, roč. 9, č. 1, s. 17–21. ISSN1213–659X.

[2] Dějiny matematiky a fyziky v obrazech, sedmý soubor. Redigoval Jaroslav Folta. 1. vydání. Praha: Jednota československých matematiků a fyziků, 1989. ISBN 80–7015–012–2.