ruský fyzik a vynálezce
Konstantin Eduardovič Ciolkovskij se narodil v Iževskoe v Rusku. Jeho rodiče pocházeli z Polska a otec pracoval v lese. V dětství po těžké spále téměř ohluchl, a proto nemohl chodit do školy. Od 14 let studovat samostatně z knih, ale jeho táta brzy poznal nadání svého syna a i přes zjevný handicap ho v šestnácti letech poslal do Moskvy, aby studoval matematiku, fyziku, chemii a techniku. Ale neposlal ho do školy. Konstatin chodil po knihovnách a studoval tam sám.
Konstantin Eduardovič Ciolkovskij.
Zdroj: commons.wikimedia.org. Public domain.
První kroky k létání
V Moskvě žil Konstantin bez peněz, jen o chlebu a vodě po dlouhé tři roky. I tak složil učitelské zkoušky a od roku 1880 začal vyučovat aritmetiku a geometrii na střední škole v Bobrovsku. Ve svém domě si zřídil vlastní laboratoř a začal provádět pokusy související s lety balónů a vzducholodí.
V tomto období vznikly jeho první vědecké práce. Z roku 1881 je to Teorija gazov (Teorie plynů) a z roku 1883 první úvahy o celokovovém aerostatu (balónu). Po požáru svého domku přišel o všechny výpočty, modely a knihy. Přesto studii dokončil, ale tehdejší ruská technická společnost odmítla jeho teorie jako utopii. Přesto byl na základě svých pra cí později přijat za člena Petrohradské fyzikálně–chemické společnosti.
V roce 1892 se přestěhoval do Kalugy (asi 188 km jihozápadně od Moskvy) do patrového dřevěného domku na břehu řeky Oky ve Volkovově ulici čp. 79/81, kde prožil víc než polovinu života. Pro Petrohradskou fyzikální a chemickou společnost prováděl řadu pokusů, mimo jiné postavil ve svém bytě i první ruský aerodynamický tunel, ve kterém měřil koeficienty odporu základních tvarů.
Konstantin Ciolkosvkij na kole (foto z roku 1934).
Autor: Feodosiy Chmil. Zdroj: commons.wikimedia.org. Public domain.
Ve stejné době podobné pokusy prováděl Alexander Gustav Eiffel a Ciolkovského výsledky plně potvrdil. Ciolkovskij navrhl celokovovou vzducholoď, která byla odmítnuta.
První rakety
V roce 1903 publikoval Konstantin Ciolkovskij práci Issledovanije mirovych prostranstv reaktivnymi priborami (Výzkum světových prostorů reaktivními přístroji), která se stala základem teorie raket. Vytvořil teoretické modely kapalinového motoru, navrhl jaké chemické látky jsou nejvýhodnější (kapalný vodík a dusík), popsal chování a pohyb raket jako těles s proměnlivou hmotností, rozpracoval teorii vícestupňových raket, předpověděl nízkou teplotu ve velkých výškách, a provedl fyzikální rozbor první části letu a jeho působení na lidský organismus.
Po Velké říjnové socialistické revoluci byla Ciolkovskému přiznána doživotní penze. V roce 1929 vydal knížku Kosmické raketové vlaky, kde poprvé popsal princip vícestupňové rakety. Vydal se i na pole fantazie, když popsal lety k jiným planetám, jejich kolonizaci i mimozemskou civilizaci.
Pocty
Ve stejném roce mu Hermann Oberth napsal: “Já jsem samozřejmě nejposlednější z těch, kteří by chtěli popírat Vaše prvenství a Vaše zásluhy v oblasti raket a jenom lituji, že jsem o Vás neslyšel před rokem 1925. Byl bych se dostal ve svých pracích daleko dále a byl bych si ušetřil mnoho zbytečné námahy, kdybych znal Vaše vynikající práce.“ [2]
Ciolkovskij ve své pracovně.
Autor: Dmitrij Rožkov. Zdroj: commons.wikimedia.org. Public domain.
Roku 1932 převzal Konstantin Ciolkovskij Rudý řád práce za celoživotní zásluhy, a v Moskvě se s ním několikrát setkal i Sergej Koroljov. V roce 1935 odkázal ve své poslední vůli všechny své studie sovětské zemi. Na 1. máje téhož roku slyšely miliony sovětských lidí jeho rozhlasový projev: “Věřím, že již moji spoluobčané se stanou svědky první cesty za hranice atmosféry …“ Celý život se řídil krédem “Směle choďte před, velcí i malí dělníci pozemského rodu, a věřte, že ani částečka z vaší práce nezmizne marně a neúčelně, ale přinese nekonečně bohaté ovoce.“ [3]
Použité zdroje
[1] CODR, M. Konstantin Eduardovi Ciolkovskij. Přemožitelé času 1.
[2] GRIGORJAN, A. T. Sto let od narození K. E. Ciolkovského. Pokroky matematiky, fyziky a astronomie, 1958, roč. 3, č. 4, s. 476-479. ISSN 0032-2423.
[3] JEDINÁK, D. K. E. Ciolkovskij – miloval život a hviezdy. Rozhledy matematicko–fyzikální, roč. 74, č. 4, s. 170–172. ISSN 0035–9343.
