Arthur Compton

10. září 1892 – 15. března 1962
americký fyzik

Vědecká cesta Arthura Comptona vedla od rentgenového záření, přes vývoj jaderného reaktoru až po kosmické záření. A protože to byla cesta úspěšná, tak není divu, že za svou práci byl odměněn Nobelovou cenou za fyziku.

Arthur Holly Compton se narodil v americkém Woosteru. Jeho táta byl profesorem ﬁlozoﬁe a jeho starší bratr Karl Taylor Compton se později také stal fyzikem a dokonce i prezidentem Massachusetts Institute of Technologi (MIT) v Cambridgi.

Arthur Holly Compton.
Zdroj: commons.wikimedia.org. Public domain.

Arthur nejdřív studoval na univerzitě ve Woosteru, pak pokračoval studiem fyziky na univerzitě v Princetonu, přednášel na univerzitě v Minnesotě a dva roky byl výzkumným pracovníkem společnosti Westinghouse Lamp Company v Pittsburgu.

Rozptyl rentgenového záření

Arthur Compton se v roce 1920 stal profesorem a vedoucím fyzikálního oddělení univerzity v St. Louis. To už nejméně dva roky zkoumal experimentálně i teoreticky rentgenové záření a jeho rozptyl. V roce 1923 zjistil, že vlnová délka rentgenových paprsků se při průchodu graﬁtovým práškem rozptylem mění – tento jev byl na jeho počest pojmenován Comptonovým jevem. Za objev změny vlnové délky rentgenových paprsků – Comptononův efekt – byl v roce 1927 odměněn Nobelovou cenou za fyziku.

Compton také objevil úplný odraz rentgenových paprsků a jejich ohyb na mřížce. Tento objev umožnil vypracovat přímou metodu měření vlnové délky rentgenových paprsků.

Na univerzitě v Chicagu

Arthur Compton univerzitu v St. Louis v roce 1923 opustil a odešel na univerzitu v Chicagu, kde působil jako profesor fyziky a ředitel laboratoře. Ve třicátých letech studoval kosmické záření. Nezávisle na Robertu Millikanovi objevil tzv. „šířkový efekt“ – závislost intenzity kosmického záření na zeměpisné šířce.

Od roku 1941 byl Compton ve vedení přísně utajovaného projektu Metalurgická laboratoř na univerzitě v Chicagu, jehož úkolem bylo vypočítat umístění uranu uvnitř graﬁtu tak, aby se rozvinula řetězová reakce v reaktoru. Kromě těchto prací se účastnil konstrukce prvního jaderného reaktoru. Společně s Robertem Oppenheimerem, Enricem Fermim a Ernestem Lawrencem byl členem komise, která se účasnila rozhodování vlády USA o použití jaderných bomb a jejich svržení na japonská města Hirošimu a Nagasaki.

Schůzka z roku 1940 v Berkeley (zleva doprava) Ernest Lawrence, Arthur Compton, Vannevar Bush, James Conant, Karl Compton, and Alfred Loomis.
Zdroj: commons.wikimedia.org. Public domain.

Po skončení války byl v letech 1945 až 1953 rektorem univerzity ve Washingtonu, pak zde působil jako profesor ﬁlozoﬁe. Arthur Compton zemřel v Berkeley.

Zdroj: commons.wikimedia.org; Public domain.

Použité zdroje

[1] SODOMKA, L. Kronika Nobelových cen. 1. vydání. Praha: Knižní klub, 2004. ISBN 80–242–1058–4.

[2] TESAŘÍK, B. A. H. Compton – muž v pozadí projektu Manhattan. Matematika Fyzika Informatika: časopis pro výuku na základních a středních školách, 2013, roč. 22, č. 4, s. 316–317. ISSN 1210–1761.

[3] WEINLICH, R. Laureáti Nobelovy ceny za fyziku. 1. vydání. Olomouc: ALDA, 1998. ISBN 80–85600–47–1.