řecký přírodní filozof a vědec
„Je třeba být dobrým, nebo aspoň dobrého napodobovat.“
„Nezaslouží si, aby žil, kdo nemá ani jednoho dobrého přítele.“
„Odvaha je počátkem činu, osud je však pánem konce.“
„Je rozumný, kdo se nermoutí pro to, co nemá, nýbrž se raduje z toho, co má.“
„Překračuje–li kdo míru, může se změnit nejpříjemnější v nejnepříjemnější.“
„Ušlechtilost dobytka se zakládá na tělesné síle, ušlechtilost lidí na řádné povaze.“
Démokritos se narodil v malém městečku Abdéře. Byl bohatý, hodně cestoval, navštívil Indii, byl prý i v Babylonu a v Egyptě. Na svých cestách se zabýval pozorováním rostlin, zvířat, podnebí a hlavně poznáváním cizí kultury a vědy.
Z doby, kdy se vrátil do Abdéry, se zachovalo několik historek: předvídal zdražení oleje a skoupil jej, předvídal velký déšť a zachránil úrodu atd. Vypráví se o něm, že ve stáří oslepl nebo se oslepil sám, aby nebyl sváděn smyslovým vnímáním a mohl se soustředit na filozofování.
Atomismus
Je autorem více než 70 spisů o filozofii, matematice, lékařství, gramatice, básnictví, hudbě, které se zachovaly pouze ve zlomcích. Krátce po jeho smrti je zničil jeho největší odpůrce Platon se svými žáky. Ve filozofii atomismu pravděpodobně rozpracoval a dovršil Leukippovy myšlenky (není dokázána samotná existence Leukippa, možná pod tímto pseudonymem psal samotný Démokritos). Zavedl pojem atomu (drsné, kulaté, hranaté) jako základní, dále nedělitelné částice látky. Vyslovil hypotézu o neustálém pohybu atomů lišících se velikostí, tvarem a vzájemnou polohou. Spojením atomů vznikají všechny věci.
Přišel se základním objevem matematiky, který byl ale v rozporu s jeho atomistickým učením. Stanovil objem jehlanu a kuželu tak, že tyto útvary rozřezal na tenké plátky a jejich objem vyložil jako třetinu hranolu nebo válce o stejné základně a výšce. Spor s atomismem je v tenkých plátcích, na které rozřezal kužel a jehlan. I nejtenčí řezy by vytvořily stupňovitý jehlan a kužel.
V eticko–politických úvahách kladl důraz na harmonické začlenění občana do řeckého městského státu (polis). Za nejlepší politické zřízení pokládal demokracii. V osobním životě doporučoval usilovat především o štěstí a dobrou mysl, tj. o hodnoty, jichž lze dosáhnout nezávisle na vnějších okolnostech. Člověka nemá vést k řádnému životu strach před trestem za špatné činy, nýbrž jeho zodpovědnost k sobě samému.
Použité zdroje
[1] COLERUS, E. Od Pythagory k Hilbertovi. Dějiny matematiky pro všechny. Přeložil J. Rey. 1. české vydání. Praha: Družstevní práce, 1941.
[2] HLADÍK, J. Společenské vědy v kostce pro SŠ. 1. vydání. Havlíčkův Brod: Fragment, 1996. ISBN 80–7200–044–6.
[3] KRAUS, I. Fyzika v kulturních dějinách Evropy. Starověk a středověk. 1. vydání. Praha: Nakladatelství ČVUT, 2006. ISBN 80–01–03472–0.
[4] SOUČEK, L. Kdo byl kdo. 1. vydání. Praha: Albatros, 1980.