francouzský fyzik
Augustin Jean Fresnel se narodil v Broglie. První školní roky pro něj nebyly jednoduché, protože mu učení moc nešlo. I tak se mu později podařilo dostat na techniku do Paříže a v tu chvíli se vše změnilo. Fresnel začal vynikat v matematice a studium silničního a mostního inženýrství už ve 20 letech dokončil. Vstoupil do technické státní služby a zůstal tam celý život. Jen na krátkou dobu se přidal k četám bránícím vstupu Napoleona do Paříže. Fyzicky na to nestačil, a tak není divu, že polomrtvý padl do zajetí.
Augustin Fresnel.
Zdroj: commons.wikimedia.org. Public domain.
Polarizované světlo
Při dozírání na silniční stavby byl často sám, a tak si chvíle krátil čtením zpráv ze zasedání Académie des Sciences. Zde také poprvé četl o polarizovaném světle. Z počátku netušil oč jde, ale samostudiem a vlastními pokusy se dozvěděl všechno, co potřeboval. A tak v roce 1815 předložil Académii des Sciences svoje první pojednání o ohybu světla.
Na další experimenty ale potřeboval peníze. Získal je z dalších funkcí: byl jmenován do komise pro majáky, byl dozorcem při dláždění hlavního města a byl zkušebním komisařem na vysoké škole technické. Na základě experimentů s ohybem světla na vlasu, malé dírce apod. zjistil, že tyto jevy odpovídají vlnivému pohybu světla a Huygensovu principu.
Další pokusy nasměřoval Fresnel podobně jako Thomas Young na Newtonovy kroužky, jejichž vznik vysvětlil jako interferenci světla a vše pomocí infinitezimální počtu potvrdil i matematicky. Na základě studia polarizovaného světla dospěl k názoru, že světlo musí být vlnění příčné.
Těžká nemoc
V roce 1824 právě při zkouškách postihla Fresnela zákeřná nemoc – chrlení krve. Od té doby nesměl nic dělat, musel se vzdát všech postů s výjimkou práce v komisi pro majáky. Jeho poslední nadějí byl pobyt ve venkovské Ville d´Avray, který podnikl v roce 1827. Právě v této době se rozhodla Royal Society udělit Fresnelovi Rumfordovu medajli, kterou mu osobně do Ville d´Avray dovezl Francois Arago. Fresnel byl už tak zesláblý, že si toto vyznamenání nemohl ani blíže prohlédnout. Neuplynul ani týden a Augustin–Jean Fresnel zemřel.
Hrob Augustina Fresnela v Pére Lachaise v Paříži.
Zdroj: commons.wikimedia.org. Autor: MaximeLM. Under Creative Commons Attribution-Share Alike 3.0.
Použité zdroje
[1] ARAGO, F. Fresnel. Volný překlad Fr. Hromádko. Časopis pro pěstování mathematiky a fysiky, 1877, roč. 6, s. 1–9, 59–68.
[2] LENARD, P. Velcí přírodozpytci. Přeložil F. X. Lánský. 2. české vydání. Praha: Vydavatelstvo Družstevní práce, 1943.
[3] MALÍŠEK, V. Augustin Jean Fresnel a jeho zásluhy o rozvoj optiky. Matematika a fyzika ve škole, květen 1977, roč. 7, č. 9, s. 705–706.
