řecký filozof
Sokrates se narodil v předměstské aténské obci Alopeke jako syn sochaře Sofroniska a porodní báby Fainarety. Vyučil se otcovu řemeslu, ale záhy je opustil a věnoval se výhradně filozofii. Živit se nechal svými žáky a přáteli, které bezplatně vyučoval. Není nic známo o tom, kdy se oženil, ani kolik je pravdy na pověsti o jeho zlé manželce Xantipě. Zúčastnil se tří výprav v peloponéské válce. Vedl si statečně jak na bojišti, tak i v politickém životě. Jeho filozofické názory lze dnes jen stěží zrekonstruovat. Částečně je zachoval jeho žák Platon v Dialozích. V Apologii vylíčil jeho obhajobu před soudem, kdy byl obžalován “pro neuznávání státem uznaných bohů, zavádění nových božstev a kažení mládeže“ a později odsouzen k smrti. Nakonec zemřel v Aténách po požití jedu. Mohl prý uprchnout, ale odmítl porušit zákony vlasti.
Sokrates a Xantipa.
Zdroj: commons.wikimedia.org. Public domain.
Jako první filozof si klad otázku, v čem záleží štěstí. Definice nalézal a upřesňoval v obratně vedeném a cíleném rozhovoru, k němuž přiváděl své posluchače. Tento způsob žertem nazýval porod myšlenek.
Použité zdroje
[1] KRAUS, I. Fyzika v kulturních dějinách Evropy. Starověk a středověk. 1. vydání. Praha: Nakladatelství ČVUT, 2006. ISBN 80–01–03472–0.
[2] MECHLOVÁ, E. – SMYČEK, P. Dějiny předklasické fyziky. Ostrava: 1. vydání. Ostravská univerzita v Ostravě, 2003. ISBN 80–7042–964–X.
[3] SOUČEK, L. Kdo byl kdo. 1. vydání. Praha: Albatros, 1980.
