anglický fyzik
Ernest Thomas Sinton Walton se narodil v Dungarvanu v rodině faráře metodistické církve. Již na střední škole vynikal v matematice. Navštěvoval Trinity College v Dublinu a později se pro své studijní výsledky dostal do Cavendishovy laboratoře v Cambridgi k Ernestu Rutherfordovi. Právě ve chvíli, kdy se tu intenzivně pracovalo na umělých proměnách chemických prvků, kdy se hledaly nové zdroje střel, kterými by bylo možné rozbít jádra atomu. V Cavendishově laboratoři se seznámil také se Johnem Cockroftem, pozdějším ředitelem Britského ústavu pro výzkum jaderné energie.
Ernest Walton.
Zdroj: commons.wikimedia.org. Public domain.
Později se stal profesorem experimentální fyziky na univerzitě v Dublinu. Zabýval se experimenty zaměřenými na urychlování elementárních částic. Nejprve se zabýval nepřímými metodami získávání rychlých částic pomocí lineárního urychlovače s napětím až 750 kV. V letech 1930 až 1932 spolupracoval s J. D. Cockcroftem na principiálně novém typu kaskádového urychlovače. Společně urychlovali protony na energii 0,8 MeV a ostřelovali jimi jádra lithia. Podařilo se jim vyvolat jadernou reakci, jejímž následkem byla přeměna jádra lithia na dvě jádra helia. Byla to první uměle vyvolaná jaderná reakce bez použití vzácných radioaktivních prvků. Za tuto i pozdější práci v této oblasti získal v roce 1951 Walton spolu s J. D. Cockroftem Nobelovu cenu za fyziku.
Použité zdroje
[1] TESAŘÍK, B. Irský fyzik a velký "alchymista" 20. století. Matematika Fyzika Informatika: časopis pro výuku na základních a středních školách, 2003, roč. 13. č. 4, s. 249–251. ISSN 1210–1761.
[2] WEINLICH, R. Laureáti Nobelovy ceny za fyziku. 1. vydání. Olomouc: ALDA, 1998. ISBN 80–85600–47–1.
