Garant: 
Mgr. Kristýna Nová
Klíčová slova: 
Anotace pro 1. stupeň ZŠ: 
Žáci se zde dozvědí, že lepidlo se skládá z pojidla a rozpouštědla. Také zjistí, s kterými druhy lepidel se mohou setkat.

RVP pro 1. stupeň ZŠ

Věda a technika v pozadí

Lepidlo umožňuje přilnutí dvou pevných povrchů a tím i jejich pevné spojení. Lepidlo může být složeno z přírodních směsí nebo ze syntetických materiálů.

Historie

První lepidla se vyráběla z přírodních látek - pryskyřice nebo kaučuku. První prokázané použití lepidla pochází z doby 4000 před n. l. Z této doby našli archeologové v pohřebních místech prehistorických kmenů rozbitou keramiku, která byla opravená lepkavými pryskyřicemi ze stromové šťávy. Lepidlo používali Babyloňané pro lepení očí ze slonoviny do soch. První písemné zmínky o umění práce s lepidlem pochází z roku 2000 před n. l. V době od 1500 do 1000 před n. l. se začalo lepit dřevo. Např. urna z hrobky krále Tuta vykazuje známky použití lepidla při konstrukci. I další egyptské archeologické nálezy vykazují použití nějakého typu živočišného lepidla.

Zajímavost z historie:
Nejstarší lepidlo bylo nalezeno v jeskyni Nahal Hemar, která se nachází na útesu poblíž Mrtvého moře. V roce 1983 archeologové odkryli řadu předmětů denní potřeby, které pocházely z doby 8310 – 8110 před n. l. Jednalo se o lana, koše, vyšívané tkaniny, sítě, dřevěné hroty šípů, nádobí a rituální předměty, včetně kamenné masky a zdobené lidské lebky. Některé nálezy byly pokryty zvláštní hmotou, která připomínala asfalt. Analýzou této látky se ukázalo, že se jedná o kolagen (nachází se v kůži, šlachách a chrupavkách). Lepidlo bylo v tomto případě použito jako ochranný povlak, který zároveň v případě košů a textilií sloužil jako ochrana proti vodě. Kolagen většinou rychle nasává vodu a mění se v želatinu. Vzhledem k velmi suchému podnebí této oblasti se mohly jeho zbytky na nálezech dochovat. Lepidlo na bázi kolagenu se používalo v Egyptě asi před 4000 lety jako pojivo v obraze nebo ke stavbě dřevěného nábytku. Pozoruhodnost tohoto nálezu spočívá v tom, že lepidlo používala dvakrát tak stará kultura, která ještě nezačala vyrábět keramiku.

Římané a Řekové přibližně v době 500 před n. l. vyvinuli metodu dýhování, která spočívá v lepení vrstev dřeva. K tomu používali lepidla různých druhů - lepidlo živočišného nebo rybího původu, lepidlo z vaječných bílků a další přísady – krev, kosti, kůži, mléko, sýr, zeleninu a zrna. K utěsňování lodí používali dehet a včelí vosk.

Lepení má velký význam v některých řemeslech. Tajemství výroby houslí Antonia Stradivariho spočívá ve zvláštním procesu lepení dřeva.


Jedny z houslí vystavených ve španělském královském paláci.
Zdroj: commons.wikimedia.org. Autor: Håkan Svensson. Under Creative Commons.

Teorie

Na začátku 18. století se lepidla začala používat ve větší míře, proto bylo nutné změnit způsob jejich výroby. První komerční továrna na lepidla byla otevřena v Holandsku. Lepidlo – klih – se zde vyrábělo ze zvířecí kůže.

První patent na výrobu lepidla byl vydán v roce 1750 v Británii. Další patenty byly vydány na lepidla vyráběná z přírodního kaučuku, zvířecích kostí, ryb, škrobu nebo mléčné bílkoviny. První umělý materiál použitý k výrobě lepidla byl syntetizovaný polymer nitrocelulóza, který se nejprve používal při výrobě kulečníkových koulí. Tím odstartovala hlavní éra výroby lepidla. I když je jeho princip znám 6000 let, většina technologií je stará méně než sto let.

V současnosti rozlišujeme řadu lepidel: sekundová (kyanakrylátová), epoxidová – dvousložková, silikonová, UV lepidla, konstrukční a montážní, pro upevňování válcových spojů, pro těsnění nebo třeba tavná lepidla. Další možné dělení je podle látky, která je jeho základem – živočišná (kostní – klih, kožní, krevní, bílek, mléčné bílkoviny), rostlinná (škroby, mouky, pryskyřicová, kaučuková) nebo syntetická.

Odborné dotazy

Rezervace a nákup vstupenek

Recepce

Poradíme Vám s objednáním a nákupem vstupenek.