Po Zemi chodíme každý den. Víte ale, co máme pod nohama? Zjistit, z čeho se Země skládá není až tak jednoduché. A co potom u Marsu, který je od nás vzdálený desítky milionů kilometrů.
Struktura Země
V hlubokých dolech můžeme jednotlivé vrstvy přímo vidět. Můžeme také vytvořit hluboký vrt. To se ale dostaneme jen do hloubky několika kilometrů. Poloměr Země je ale 6378 km. Informace o jednotlivých vrstvách získali geologové pomocí zemětřesení. Po Zemi je rozmístěno mnoho seismografů, které snímají seizmické (zemětřesné) vlny. Podle toho, jak se vlny v Zemi šíří, jakou mají kde rychlost apod. dokážou vědci odhadnout, z čeho se ta naše Země skládá.
Jednotlivé vrstvy Země.
Zdroj: commons.wikimedia.org. Under Creative Commons.
Země se skládá z pěti vrstev. Ta vrstva, po které chodíme, se jmenuje kůra. Má rozdílné vlastnosti na kontinentech a v oceánech. Pak následují do hloubky cca 2900 km plášť. Předpokládá se, že plášť je v pohybu. Podle této představy se jeho hmota přemísťuje velmi nízkou rychlostí. Jádro tvoří největší objem zemského tělesa. Jeho hustota je přibližně 14 000 kg m-3.
Při sestupu do hlubokých dolů teplota vzrůstá přibližně o 30 °C na kilometr. Teplota zemského jádra je skoro stejná jako teplota povrchu Slunce, okolo 5 000 °C. Jen při takové teplotě může být totiž jádro kapalné i při tak obrovském tlaku. Zdrojem energie jádra jsou radioaktivní přeměny látek v nitru Země, zejména uranu, thoria a draslíku. Při těchto přeměnách z jader vyletují částice α a β, které narážejí do okolních částic, rozkmitají je a tím látku zahřejí. Jako v obrovské vysoké peci se z taveniny uvnitř Země oddělily těžké kovy, zejména železo, a klesly ke středu. Právě to vysvětluje, proč má jádro jiné chemické složení než plášť a proč je jeho hustota mnohem vyšší než hustota zemské kůry.
Struktura Marsu
Mars se skládá ze stejných vrstev jako Země, ale ty mají trošku jiné vlastnosti. Vrstva, po které by se mohli první marsonauti projít, je kůra. Ta je silná kolem 50 km, ale třeba pod oblastí Tharsis může mít tloušťku až 80 km. Pak následuje plášť, který je silný okolo 1500 až 2000 km. A nakonec jádro, jehož přesné rozměry nejsou známé.
Struktura Marsu.
Zdroj: commons.wikimedia.org. Public domain.
