1170 až 1240
italský matematik
 
Matematika ve středověku zažívala dobu temna. Prvním světlem na obzoru byla práce Fibonacciho nebo-li Leonarda Pisánského, který je považován za nejvýznamnějšího matematika středověké Evropy. Do evropské matematiky přinesl dosud neznámé věci jako třeba arabské číslice, nulu a záporná čísla.
Fibonacci byl obchodník, ale ne obyčejný. Studoval a zajímal se o matematiku. Jeho pravé jméno bylo Leonardo z Pisy nebo Leonardo Pisánský. Fibonacci byla jeho přezdívka spojená s jeho otcem, kterému říkali Bonacci (dobrák). Leonardo byl označován jako Filius Bonacci (v překladu syn dobráka), z čehož se vyvinula zkrácená podoba Fibonacci.

Fibonacci.
Zdroj: commons.wikimedia.org. Public domain.

Přesné datum jeho narození ani úmrtí neznáme. Narodil se v Pise kolem roku 1170 a zemřel zřejmě roku 1240. Leonardo Pisánský byl synem konzulárního úředníka, už v mládí procestoval kus středomořského světa a studoval u Arabů. Díky tomu měl široké vědomosti a stal se symbolem probuzení evropské matematiky.

Do Evropy přinesl Fibonacci arabské číslice. Teprve on při řešení rovnic poprvé připouštěl i záporná řešení. Do té doby neměla záporná čísla prakticky žádný význam, teprve on se na ně začal dívat jako na jakési dluhy.

Fibonacci shromáždil a uspořádal obrovské množství poznatků, postupů a úloh a přispěl tak k rozvoji matematického myšlení v Evropě. Sepsal několik významných matematických spisů, ale nejznámější je  Liber abaci (Kniha o abaku) z roku 1202, kde uvádí velké množství početních metod aritmetiky, algebry a teorie čísel.


Ukázka z knihy Liber Abaci.
Zdroj: commons.wikimedia.org. Public domain.

Ve druhém rozšířeném vydání z roku 1228 se objevila Fibonacciho originální úloha o králících, jejímž řešením je posloupnost, kterou Edouard Lucas pojmenoval ve druhé polovině 19. století po Fibonaccim. S touto posloupností se dnes můžeme setkat například v biologii, ale souvisí i se zlatým řezem a mnoha dalšími problémy.

Mezi jeho další díla patří Practica geometriae (Praxe geometrie) z roku 1221, Flos (Květ) z roku 1225, Epistola suprascripti Leonardi ad Magistrum Theodorum phylosophum domini Imperatoris (Dopis podepsaného Leonarda Mistru Theodorovi, císařskému filozofovi), Liber quadratorum (Kniha čtverců) z roku 1225. Nedochovala se Fibonacciho kniha o obchodní aritmetice a traktát o iracionalitách.

Použité zdroje

[1] JAROŠOVÁ, M. Leonardo Pisánský – Liber Abaci. Sborník 29. mezinárodní konference Historie matematiky, Velké Meziříčí 2008.

[2] MECHLOVÁ, E. – SMYČEK, P. Dějiny předklasické fyziky. 1. vydání. Ostrava: Ostravská univerzita v Ostravě, 2003. ISBN 80–7042–964–X.

[3] PEŘINA, A. K posloupnostem určeným rekurentními podmínkami. Matematika ve škole, roč. 13, 1962/63, s. 305-306.

Autor textu

Autor textu: 
Mgr. Magda Králová

Související vědci

Související exponáty Techmanie

Zadejte příjmení

Rezervace a nákup vstupenek

Recepce

Poradíme Vám s objednáním a nákupem vstupenek.