italský matematik
Přesné datum jeho narození ani úmrtí neznáme. Narodil se v Pise kolem roku 1170 a zemřel zřejmě roku 1240. Leonardo Pisánský byl synem konzulárního úředníka, už v mládí procestoval kus středomořského světa a studoval u Arabů. Díky tomu měl široké vědomosti a stal se symbolem probuzení evropské matematiky.
Do Evropy přinesl Fibonacci arabské číslice. Teprve on při řešení rovnic poprvé připouštěl i záporná řešení. Do té doby neměla záporná čísla prakticky žádný význam, teprve on se na ně začal dívat jako na jakési dluhy.
Fibonacci shromáždil a uspořádal obrovské množství poznatků, postupů a úloh a přispěl tak k rozvoji matematického myšlení v Evropě. Sepsal několik významných matematických spisů, ale nejznámější je Liber abaci (Kniha o abaku) z roku 1202, kde uvádí velké množství početních metod aritmetiky, algebry a teorie čísel.
Ve druhém rozšířeném vydání z roku 1228 se objevila Fibonacciho originální úloha o králících, jejímž řešením je posloupnost, kterou Edouard Lucas pojmenoval ve druhé polovině 19. století po Fibonaccim. S touto posloupností se dnes můžeme setkat například v biologii, ale souvisí i se zlatým řezem a mnoha dalšími problémy.
Mezi jeho další díla patří Practica geometriae (Praxe geometrie) z roku 1221, Flos (Květ) z roku 1225, Epistola suprascripti Leonardi ad Magistrum Theodorum phylosophum domini Imperatoris (Dopis podepsaného Leonarda Mistru Theodorovi, císařskému filozofovi), Liber quadratorum (Kniha čtverců) z roku 1225. Nedochovala se Fibonacciho kniha o obchodní aritmetice a traktát o iracionalitách.
Použité zdroje
[1] JAROŠOVÁ, M. Leonardo Pisánský – Liber Abaci. Sborník 29. mezinárodní konference Historie matematiky, Velké Meziříčí 2008.
[2] MECHLOVÁ, E. – SMYČEK, P. Dějiny předklasické fyziky. 1. vydání. Ostrava: Ostravská univerzita v Ostravě, 2003. ISBN 80–7042–964–X.
[3] PEŘINA, A. K posloupnostem určeným rekurentními podmínkami. Matematika ve škole, roč. 13, 1962/63, s. 305-306.