anglický astronom a fyzik
James Hopwood Jeans studoval matematiku, fyziku a astronomii v Cambridge. Od roku 1905 působil na univerzitě v Princetonu a o pět let později přešel zpět do Cambridge jako profesor astronomie. Své první fyzikální práce zaměřil na problematiku záření absolutně černého tělesa, navázal na práci lorda Rayleigha a vypracoval Rayleigh–Jeansův zákon, který je speciálním případem Planckova zákona.
James Jeans.
Zdroj: commons.wikimedia.org. Public domain.
Jeho hlavním pracovním zájmem byla astronomie a především vesmír, hvězdy, zdroj jejich energie, jejich vznik a vývoj. V roce 1904 přišel se zcela novou teorií zdroje energie hvězd. Předpokládal, že ve Slunci dochází k přeměně látky v záření, se současným zánikem protonu a elektronu. Einsteinova teorie relativity částečně tuto teorii podporovala.
Podle Jeanse při tak vysoké teplotě v nitrech hvězd jsou atomy zbaveny elektronů, jsou zcela ionizovány a chovají se jako plazma. Podle Jeanse je vesmír uzavřený a konečný, dochází v něm postupně k degradaci energie na teplo, které už dál nemůže dynamiku vesmíru ovlivnit (dnes je tento problém vysvětlován jiným způsobem).
James Jeans s manželkou Susanne a synem.
Zdroj: National Portrait Gallery, London. Autor: Bassano Ltd. Under Creative Commons..
V roce 1913 studoval hvězdokupy, snažil se na ně aplikovat poznatky kinetické teorie plynů. V roce 1923 dostal příležitost pozorovat na tehdy největším dalekohledu na světě na hoře Mount Wilson. James Jeans je známý psaním populárních knih z astronomie a z fyziky, z nichž řada vyšla i v češtině – Zázračný svět hvězd, Nové základy přírodovědy, Tajemný vesmír a Věda a hudba.
Použité zdroje
[1] JÁCHIM, F. Astronom, fyzik a popularizátor astronomie Sir J. H. Jeans. Matematika Fyzika Informatika: časopis pro výuku na základních a středních školách, únor 2006, roč. 15, č. 6, s. 375–379. ISSN 1210–1761.
