řecký učenec
Údaje o Thaletově životě jsou nejisté a spíše legendární. Rok jeho narození se v některých pramenech uvádí jako 640 před n. l., v jiných 638, 637, 625 nebo 624. Stejně tak i rok úmrtí na 548, 547, 545 nebo 543 před n. l. Pravděpodobně byl fénického původu, nejspíš byl zámožným kupcem, ale určitě vlivným a váženým mužem, byl mořeplavcem, politikem, vědcem. Z rozhodnutí faraona Psamneticha poznal osobně egyptskou kulturu, o kterou se opíraly jeho geometrické a astronomické poznatky. Zemi si představoval jako disk plovoucí na nekonečné vodě a nebeská tělesa za rozžhavenou vodní páru nad naší hlavou. Astronomická pozorování prováděl ze dna studny, aby ho při pozorování nerušilo vedlejší světlo. V zorném poli měl jen malou část oblohy a mohl tak zaznamenat i nepatrný pohyb hvězd. Předpověděl i dobu, kdy se na jaře objevují nad obzorem Plejády, při předpovědi zřejmě vycházel z výsledků mezopotamských učenců. Dále určil sklon roviny ekliptiky k rovině světového rovníku, popsal řadu souhvězdí na obloze a v roce 585 před n. l. předpověděl zatmění Slunce. Určil délku roku, relativní velikost Slunce i Měsíce.
Své poznatky uměl náležitě využít: Větu o shodnosti trojúhelníků se stejnou stranou a dvěma přilehlými úhly využil při určování vzdálenosti lodí na moři; své poznatky z meteorologie spíše zneužil – když podle určitých známek vyvodil, že bude velká úroda oliv, pronajal si včas všechny lisovny oleje a značně na tom vydělal. Vypráví se o něm, že již jako žák předčil své učitele. Když byl dotázán jak je vysoká pyramida, před kterou stojí, odpověděl, že to nebude odhadovat, ale že její výšku přesně změří. Stačí totiž počkat až jeho vlastní stín bude stejně dlouhý jako jeho tělo, v téže době bude i stín pyramidy stejně dlouhý jako její výška, stačí ho tedy změřit. Thales zobecnil poučku z geometrie dnes po něm nazvanou (všechny obvodové úhly sestrojené nad průměrem kružnice a mající svůj vrchol na obvodu této kružnice jsou pravé).
První poznal, že jantar třený vhodnou látkou přitahuje lehké předměty. Konal pokusy s jantarem, který třel a ten přitahoval drobné kousky slámy, nitě, listy apod. Fyzikální silové působení magnetovce vysvětloval existencí duše magnetu. Název magnet prý Thales zvolil podle Magnésie v Lýdii s bohatými nalezišti železné rudy (magnetitu).
Použité zdroje
[1] HLADÍK, J. Společenské vědy v kostce pro SŠ. 1. vydání. Havlíčkův Brod: Fragment, 1996. ISBN 80–7200–044–6.
[2] CHLEBEČEK, A., a kol. Fyzika v perspektivě času. 1. vydání. Praha: Hvězdárna a planetárium hlavního města Prahy, 1987.
[3] KRAUS, I. Fyzika v kulturních dějinách Evropy. Starověk a středověk. 1. vydání. Praha: Nakladatelství ČVUT, 2006. ISBN 80–01–03472–0.
[4] MECHLOVÁ, E. – SMYČEK, P. Dějiny předklasické fyziky. Ostrava: 1. vydání. Ostravská univerzita v Ostravě, 2003. ISBN 80–7042–964–X.
