Velikost nejmenšího elektrického náboje byla určena experimentálně v letech 1910 až 1913. Americký fyzik Robert Millikan za tento objev v roce 1923 získal Nobelovu cenu. Aparatura k zjištění elementárního náboje je složena z vodorovně orientovaného deskového kondenzátoru, mezi jehož desky jsou vstřikovány olejové kapičky. Pokud nepřivádíme na desky napětí, kapičky padají v důsledku gravitační síly a zároveň proti směru jejich pohybu působí vztlaková a Stokesova síla
kde r je poloměr kapiček, v jejich rychlost a η dynamická viskozita vzduchu při daném tlaku. V případě, že na kondenzátoru není napětí, padá kapička rychlostí vg a platí
kde m je hmotnost kapičky a m´ hmotnost objemu vytlačeného vzduchu. Nyní na desky přivedl napětí. V důsledku toho bude na nabitou kapičku působilo i elektrické pole mezi deskami kondenzátoru
kde q je náboj kapičky a vE její rychlost. Z první rovnice pro Fg a dosazení za
určíme poloměr kapičky
kde σ a ρ jsou hustoty oleje a vzduchu. Náboj kapičky tedy spočítáme z druhé rovnice pro Fg jako
Kapičky sledujeme mikroskopem.