Věda a technika v pozadí
Řezy těla
Teorie
Principem počítačové tomografie je rekonstrukce obrazu z řady rentgenových projekcí získaných postupně z různých úhlů. Umožňuje zobrazit měkké tkáně jako je mozek, slezina, pankreas, ledviny nebo svalstvo. Lze vyšetřovat jen takové patologické procesy, které se svou hustotou liší od svého okolí.
Výpočetní tomograf.
Zdroj: commons.wikimedia.org. Autor: Tomáš Vendiš. Under Creative Commons.
Pomocí počítačové tomografie se u pacienta pořizují snímky ve směru příčného řezu. Pacient je upevněn ve vodorovné poloze na posuvném lůžku a postupně dochází ke snímání stojanem. Ve stojanu je v jednom místě umístěna rentgenka (zdroj rentgenového záření) a na opačné straně je sada scintilačních detektorů (detektory rentgenového záření). Moderní přístroje mají detektory umístěné po celém obvodu stojanu. Pacient je prosvěcován v určité rovině postupně bod po bodu. Rentgenka pracuje pulzně, pulz trvá 1 – 4 ms. Rentgenové záření prochází pacientem, v jeho těle se částečně absorbuje, zeslabí a vychází ven, kde je zachyceno scintilačními detektory. Data z nich jsou zaznamenána do paměti počítače. Pak se celý systém rentgenky a scintilačních detektorů pootočí o určitý úhel a proces se opakuje. Všechna data pak zpracuje počítač a výsledkem je tomograf s hodnotami absorpčních koeficientů z jednotlivých míst tkání daného řezu.
Princip počítačové tomografie.
Zdroj: commons.wikimedia.org. Under Creative Commons.
Hlavní výhodou počítačové tomografie je, že dokáže zobrazit strukturu málo kontrastní měkké tkáně. Důvodem jsou velká citlivost scintilačních detektorů a velká rychlost zpracování dat počítačem.
Godfrey Hounsfield se narodil 28. srpna 1919 v anglickém Newarku jako nejmladší z pěti dětí v rodině ocelářského inženýra. Jeho otec po první světové válce koupil malou farmu na venkově v nottinghamském hrabství, kde si malý Godfrey hrál se všemi technickými vymoženostmi a začal sám experimentovat: stavěl letadla, rakety, rádiové přijímače, zvuková záznamová zařízení apod. Během druhé světové války sloužil jako dobrovolník u letectva na pozici instruktora radarové techniky. Jeho nadání si všiml nadřízený a po válce mu zařídil stipendium na Faradayově elektrotechnické škole v Londýně. Po jejím absolvování nastoupil v roce 1951 do laboratoří EMI v middlesexském Hayesu.
Od samého začátku se zajímal o vývoj počítačů, postavil první britský sálový počítač EMIDEC 1100. I když byl projekt brzy překonán, přišel během něj Hounsfield na myšlenku automatického rozeznávání obrazců, který uplatnil při vývoji počítačem řízeného axiálního tomografu. První klinicky používané prototypy pro zobrazování mozku představil už v roce 1973. Poté vyvinul pět dokonalejších prototypů tomografů, z nichž se tři dostaly do výroby. Sloužily nejen k zobrazování mozku, ale k zobrazení celého těla. Později své přístroje zdokonaloval a věnoval se dalším lékařským diagnostickým zařízením, jako je metoda jaderné magnetické rezonance.
Godfrey Hounsfield zemřel 12. září 2004 v anglickém Kingston upon Thames.
