Jak exponát vypadá
Jak exponát vypadá: 
Autor textu
Autor textu: 
O čem je tento exponát
O čem je tento exponát: 
Vyzkoušejte si svou schopnost se orientovat v souřadném systému, který je tvořen písmeny abecedy. Zda jste schopni pouze pomocí souřadnic odhalit, o které slovo se jedná.
Mapa a buzola jsou jediné pomůcky, které závodníci v orientačním běhu používají. Jejich úkolem je najít kontrolní stanoviště vyznačená v mapě neznámého terénu (většinou mimo cesty) a v daném pořadí je navštívit.  Orientační běh může být i na běžkách nebo horských kolech. Předpokladem úspěšného závodníka je nejen dobrá fyzička, ale i schopnost rychlého rozhodování a orientace v mapě. Podobně se běhá i rádiový orientační běh. Princip je podobný ale s tím rozdílem, že závodník vyhledává v terénu kontrolní stanoviště pomocí rádiového přijímače se směrovou anténou (každé stanoviště vysílá signál o předem dohodnuté frekvenci).

Teorie

Polohu bodu určujeme pomocí souřadnic. Nejčastěji používáme pravoúhlou - kartézskou soustavu souřadnic (název je odvozen podle René Descarta, latinsky Cartesia). Descartes svůj souřadnicový systém poprvé publikoval jako dodatek La Géometrie ke své knize Rozprava o metodě. Spojil tak vlastně do té doby oddělené větve matematiky – algebru a geometrii. Ve stejné době rozvíjel svou soustavu souřadnou i Pierre Fermat, který také použil dvě osy x a y, ale jeho osy byly šikmé.

Základem kartézské soustavy souřadnic jsou tři navzájem kolmé přímky x, y, z procházející společným bodem - počátkem souřadnic O (latinsky origo = počátek) a se stejnými jednotkami. Poloha hmotného bodu je určena souřadnicemi [x, y, z].


Určení polohy bodu pomocí souřadnic.
Zdroj: Techmania Science Center. Autor: Magda Králová. Under Creative Commons.

Často při popisu pohybu tělesa používáme jen dvě souřadnice, třetí souřadnici považujeme za nulovou. Poloha bodu je pak určena jen dvojicí čísel [x, y] v tomto pořadí.


Kartézská soustava souřadná v rovině.
Zdroj: Techmania Science Center. Autor: Magda Králová. Under Creative Commons.

Existuje řada dalších souřadných soustav. Pokud systém vykazuje válcovou, resp. kulovou symetrii, je vhodnější použít při popisu polohy tělesa v rovině jiné souřadnice, např. polární souřadnice určené vzdáleností r od počátku a orientovaným úhlem φ, který svírá kladná osa x se vzdáleností r. Analogická soustava v prostoru se nazývá sférická popř. válcová soustava souřadná.


 Polární souřadnice.
Zdroj: Techmania Science Center. Autor: Magda Králová. Under Creative Commons.
Zajímavost z astronomie:
Dalším příkladem použití souřadnic jsou zeměpisné souřadnice, které jsou umístěné na útvaru zvaném geoid. Na mapách se poloha bodu určuje dvěma úhly – zeměpisnou šířkou a délkou. Z historických důvodů se jako základ soustavy volí rovník a dva zeměpisné póly – severní a jižní. Zeměpisná šířka je úhel, který svírá průvodič bodu (spojnice bodu na Zemi a středu Země) s rovinou rovníku. Zeměpisná délka se odvozuje od poledníků – hlavních kružnic, které se protínají na pólech. Udává úhel poloroviny poledníku daného bodu s rovinou základního či nultého poledníku, kterým byl mezinárodně stanoven poledník britské hvězdárny Greenwich. Od něho se zeměpisné délky počítají směrem na východ kladně a na západ záporně.

Zeměpisné souřadnice.
Zdroj: commons.wikimedia.org. Public domain.
Souřadné soustavy se používají i v astronomii. Příkladem může být obzorníková soustava souřadná, kde je poloha hvězdy dána dvěma úhly – azimutem a výškou; nebo rovníková soustava souřadná, kde je poloha hvězdy dána dvěma úhly – rektascenzí a deklinací.
Autor textu
Autor textu: 
Tento text se týká exponátu
Tento text se týká exponátu: 

Související vědci

Rezervace a nákup vstupenek

Recepce

Poradíme Vám s objednáním a nákupem vstupenek.