585 – 525 před n. l.
řecký filozof
 
Anaximenés pokračoval v práci Anaximandra. Jako ostatní filozofové té doby, i on měl svou pralátku, ze které se různým způsobem tvoří vše okolo nás. Za tuto pralátku považoval vzduch.

Rok Anaximenova narození neznáme. Za arché – pralátku považoval Anaximenés vzduch. Ze vzduchu vše vzniká a vše v něm zaniká. Lidé, zvířata a rostliny vdechují částice tohoto živlu, a to jim dává život a pohyb. Vzduch se zřeďováním a zhušťováním přeměňuje v jiné živly, např. ve vodu, oheň atd. Nárazy zhuštěného vzduchu uváděly do pohybu vítr. Ze zhoustlého vzduchu vznikala oblaka, z těch dalším houstnutím voda a déšť, kroupy a sníh. Blesk byl podle Anaximénových představ trhlinou na temném pozadí mraků, podobně jako se blýská moře, když je rozráženo veslem. Jako první zavedl tepelné záření, které je neviditelné a které ohřívá Zemi.

Použité zdroje

[1] HLADÍK, J. Společenské vědy v kostce pro SŠ. 1. vydání. Havlíčkův Brod: Fragment, 1996. ISBN 80–7200–044–6.

[2] CHLEBEČEK, A., a kol. Fyzika v perspektivě času. 1. vydání. Praha: Hvězdárna a planetárium hlavního města Prahy, 1987.

[3] KRAUS, I. Fyzika v kulturních dějinách Evropy. Starověk a středověk. 1. vydání. Praha: Nakladatelství ČVUT, 2006. ISBN 80–01–03472–0.

[4] MECHLOVÁ, E. – SMYČEK, P. Dějiny předklasické fyziky. Ostrava: 1. vydání. Ostravská univerzita v Ostravě, 2003. ISBN 80–7042–964–X.

Autor textu

Autor textu: 
Mgr. Magda Králová

Související vědci

Související exponáty Techmanie

Související kapitoly v encyklopedii: 
Zadejte příjmení

Rezervace a nákup vstupenek

Recepce

Poradíme Vám s objednáním a nákupem vstupenek.