anglický fyzik
Thomas Young se narodil v Milvertown ve šlechtické rodině. Od malička vyrůstal u dědečka z matčiny strany, což bylo v jeho kruzích zřejmě běžné. Již od mala byl považován za zázračné dítě – ve dvou letech znal význam jednotlivých písmen, ve čtyřech letech četl z Bible, v osmi letech se učil trigonometrii a geodézii a k tomu si výrobou hraček získal velkou zručnost. Původně studoval lékařství, ale během studia se věnoval i evropské historii, tanci, hudbě, kreslení a fyzice. Studoval v Edinburgu, Göttingen a v Cambridge, kde v roce 1808 (tedy až v 35 letech) získal titul doktora medicíny. Patrně příliš nespěchal, protože v roce 1797 podědil značné jmění po strýci a stal se finančně nezávislým.
Thomas Young.
Zdroj: commons.wikimedia.org. Public domain.
Od roku 1801 působil v rok založené Royal Institution jako profesor fyziky vedle Humphrey Davyho, který byl profesorem chemie. Na půdě této instituce vykonal Young svoje největší objevy a zveřejnil je ve formě slavných přednášek. Všichni uznávali šíři jeho vědění, označovali ho jako posledního člověka, který věděl všechno. Pro posluchače byl ale příliš učený, a proto pedagogické činnosti po dvou letech zanechal. Oficiálně působil od roku 1811 až do své smrti v kolegiu lékařů nemocnice sv. Jiří, lékařskou praxi však vykonával jen sedm let. Jako lékař nebyl příliš úspěšný, obával se, že stanoví špatně diagnózu a tím i léčbu. Byl velmi jazykově nadaný, uměl latinsky, řecky, hebrejsky, chaldejsky, syrsky, arabsky, persky a obládal samozřejmě i živé evropské jazyky. Zabýval se luštěním staroegyptských nápisů. V roce 1818 jak bylo zvykem získal dobře placené místo jako sekretář Úřadu zeměpisných délek a jako superintendant Námořní ročenky.
Young nejprve pracoval v oblasti akustiky, mechaniky pevných těles a tekutin. Jako lékař se zabýval fyziologickou optikou. Vysvětlil akomodaci oka, astigmatismus a barevné vidění. V roce 1800 se pustil do obrany Huygensovy vlnové teorie světla. Bral ji jako rovnocennou k Newtonově korpuskulární teorii. Protože napadal velkou Newtonovu autoritu, tak svoje články podepisoval ABCD nebo EFGH. Jako první tvrdil, že světlo je vlnění příčné. Sám provedl řadu experimentů, jejichž vysvětlení potvrzovalo vlnovou povahu světla. Experimenty se týkaly především interference světla – známý Youngův pokus se zatemněnou místností se dvěma otvory. Young tuto problematiku propracoval i po matematické stránce. Svoje výsledky přednesl v Royal Society 12. listopadu 1801.
Zdroj: commons.wikimedia.org. Public domain.
Použité zdroje
[1] JÁCHIM, F. Thomas Young (1773 – 1829) – muž několika vědeckých oborů. Matematika Fyzika Informatika: časopis pro výuku na základních a středních školách, říjen 2008, roč. 18, č. 2, s. 117–119. ISSN 1210–1761.
[2] VRBA, V. K dvoustému výročí narození Thomase Younga. Pokroky matematiky fyziky & astronomie, roč. 18/1973, č. 5, s. 247–256. CS–ISSN 0032–2423.
