8. ledna 1891 – 8. února 1957
německý fyzik

Walther Wilhelm Georg Bothe se narodil v Oranienburgu a po absolvování gymnázia studoval v letech 1908 až 1912 na univerzitě v Berlíně. Po ukončení vysokoškolského studia působil nejdříve ve fyzikálním ústavu berlínské vysoké školy zemědělské a poté až do roku 1930 v říšském fyzikálně technickém ústavu. V té době byl jmenován profesorem fyziky na univerzitě v Giessenu a od roku 1932 na univerzitě v Heidelbergu. Od roku 1934 se angažoval na různých postech v Ústavu císaře Viléma (později přejmenovaného na počest Maxe Plancka). Tento ústav se v roce 1939 stal centrem německého uranového projektu, který řešil problémy spojené s kontrukcí atomové bomby.


Walter Bothe.
Zdroj: commons.wikimedia.org. Autor: Nobel Foundation. Public domain.

Bothe se věnoval studiu rentgenových paprsků, záření radioaktivních prvků a umělým přeměnám atomových jader při působení záření gama. Jeho objevy se staly základem pro pozdější objev neutronu. V roce 1930 společně s H. Beckerem při bombardování berylia částicemi alfa objevili nový druh záření. V roce 1932 James Chadwick jejich pokus zopakoval a prokázal v tomto záření paprsky gama a tok neutronů. Jejich objev pak využil Werner Heisenberg a vytvořil nový model jádra atomu jako soustavy nukleonů. Za nejvýznamnější Bothův objev se považuje objev koincidentní metody, který měl velký význam pro výzkum kosmického záření a stal se důležitým prostředkem pro výzkum jaderných reakcí. Tato metoda se používá ke stanovení směru částic s velkou energií, k výběru částic s daným směrem a k zjištění současné emise dvou druhů záření. Touto metodou Bothe mimo jiné prokázal, že zákon zachování energie a zákon zachování hybnosti platí při každé srážce mezi fotonem a elektronem. V roce 1954 obdržel Nobelovu cenu za fyziku za vypracovní koincidenční metody; Nobelovu cenu získal společně s Maxem Bornem.

Použité zdroje

[1] SODOMKA, L. Kronika Nobelových cen. 1. vydání. Praha: Knižní klub, 2004. ISBN 80–242–1058–4.

[2] WEINLICH, R. Laureáti Nobelovy ceny za fyziku. 1. vydání. Olomouc: ALDA, 1998. ISBN 80–85600–47–1.

[3] TESAŘÍK, B. Před půl stoletím zemřel německý fyzik W. W. G. Bothe. Matematika Fyzika Informatika: časopis pro výuku na základních a středních školách, březen 2007, roč. 16, č. 7, s. 444–445. ISSN 1210–1761.

Autor textu: 
Mgr. Magda Králová
Zadejte příjmení

Rezervace a nákup vstupenek

Recepce

Poradíme Vám s objednáním a nákupem vstupenek.