4. března 1904 – 20. srpna 1968
sovětsko–americký teoretický fyzik

George Antonovich Gamow pocházel z ruské Oděsy. Jeho otec byl učitelem ruštiny a literatury na soukromé chlapecké škole, matka učila na soukromé dívčí škole dějepis a zeměpis. George začal studovat na Oděské univerzitě v roce 1922, za rok odešel do Petrohradu, kde se měl stát studentem Alexandra Fridmana, který však po krátké době tragicky zemřel. Gamow si tak nemohl zvolit za téma doktorské práce relativistickou kosmologii. Jako vynikajícímu studentovi mu bylo umožněno jeden rok studovat a obhájit doktorát v Göttingen u Maxe Borna. Gamow se tu pokoušel aplikovat rodící se kvantovou teorii na atomové jádro, výsledky jeho práce o účincích záření se shodovaly s Rutherfordovými. Další rok strávil v ústavu teoretické fyziky v Kodani, společné pracovní téma ho přivedlo k Ernestu Rutherfordovi do Cavendishovy laboratoře, kde se setkal se svými krajany Pjotrem Kapicou a Lvem Landauem.


George Gamow.
Zdroj: commons.wikimedia.org. Public domain.

V roce 1931 se vrátil do Sovětského svazu, kde se stal oslavovaným prototypem uvědomělého sovětského občana. V roce 1933 se Gamow navštívil slavný Solvayský kongres, kterého se zúčastňovali jen ti největší fyzikové. Bohužel se nemohl povečeřet s králem Albertem, protože královský protokol vyžadoval smoking nebo černý oblek. Ale ten Gamow neměl.

Stalinské ovzduší se pomalu stávalo nesnesitelným, a proto se Gamow rozhodl k emigraci. Se svou ženou podnikli hazardní pokus přeplavat na kajaku 250 kilometrů přes Černé moře do Turecka. Další pokus je měl přepravit z Murmansku do Norska. Počasí však nestálo na jejich straně. Podařil se až třetí, nejméně riskantní pokus. V roce 1933 Gamowovi odcestovali do Bruselu na prestižní Solvayovu konferenci. Po jejím skončení si to namířili do USA. Za oceánem už zakotvili a z Rusa Jurije Gamowa se stal Američan George Gamow. Byl přijat na univerzitě George Washingtona. V době, kdy ostatní teoretičtí fyzikové pracovali na vývoji jaderné zbraně, neprošel Gamow bezpečnostní prověrkou (emigrant ze Sovětského svazu, potencionální špion) a díky tomu se mohl věnovat kosmologii.

Mezi jeho nejznámější práce patří kapkový model atomového jádra a teorie jaderného rozpadu částic alfa. Dne 1. dubna 1948 publikoval svůj kosmologický článek s názvem Původ chemických prvků, kde s Ralphem Alpherem zdůvodnil zastoupení vodíku a hélia ve vesmíru jako následek velkého třesku. Článek se také někdy označuje jako alfa-beta-gama článek, jehož autory jsou Alphere, Bethe a Gamow. Hanse Betheho přidal Gamow mezi autory článku pouze proto, aby vytvořil libozvučně znějící trojice podle řecké abecedy. Za pár měsíců publikoval s Alpherem a Robertem Hermanem myšlenku o existenci reliktního – zbytkového záření po velkém třesku. Zároveň vyzval fyziky k hledání tohoto záření. Dlouho fyzikové nepřijali Gamowovu teorii a dokonce Fred Hoyle ji posměšně nazval „big bang“ – „velké třísknutí“, tento název nahradil označení teorie dynamicky se vyvíjejícího vesmíru.

Gamow se také úspěšně zabýval popularizací fyziky. Napsal asi 20 knih s tímto tématem. U nás nejznámější je Pan Tomkins v říši divů, popř. v novém vydání s doplněnými kapitolami od Russella Stannarda Pan Tomkins stále v říši divů. Posledních dvanáct let svého života George Gamow působil jako profesor fyziky na Coloradské univerzitě v Boulderu.

Použité zdroje

[1] GAMOW, G. Pan Tompkins v říši divů. Praha: Mladá fronta, 1986. ISSN 13/34 23-024-86.

[2] JÁCHIM, F. George Gamow (1904 – 1968). Matematika Fyzika Informatika: časopis pro výuku na základních a středních školách, květen 2004, roč. 13, č. 9, s. 570–572. ISSN 1210–1761.

[3] ZAMAROVSKÝ, P. Proč je v noci tma? Příběh paradoxu temného nebe. 2. vydání. Praha: AGA, 2011. ISBN 978–80–904582–1–5.

Autor textu: 
Mgr. Magda Králová
Související kapitoly v encyklopedii: 
Zadejte příjmení

Rezervace a nákup vstupenek

Recepce

Poradíme Vám s objednáním a nákupem vstupenek.