4. března 1904 – 20. srpna 1968
sovětsko–americký teoretický fyzik

 

Slyšeli jste o teorii dynamicky se rozvíjejícího vesmíru od George Gamowa? Vsadím se, že ano. I když ji asi spíš znáte pod přezdívkou big-bang teory – teorie velkého třesku.

George Antonovich Gamow pocházel z ruské Oděsy. Jeho otec byl učitelem ruštiny a literatury na soukromé chlapecké škole, jeho máma učila na soukromé dívčí škole dějepis a zeměpis. George začal v roce 1922 studovat na Oděské univerzitě, ale za rok odešel do Petrohradu, kde se měl stát studentem Alexandra Fridmana. Ten ale bohužel po krátké době tragicky zemřel. Gamow si tak nemohl zvolit za téma doktorské práce relativistickou kosmologii.


George Gamow.
Zdroj: commons.wikimedia.org. Public domain.

Na studijní cestě v zahraničí

Jako vynikajícímu studentovi mu bylo umožněno jeden rok studovat a obhájit doktorát v Göttingen u Maxe Borna. Gamow se tu pokoušel aplikovat rodící se kvantovou teorii na atomové jádro, výsledky jeho práce o účincích záření se shodovaly s Rutherfordovými.

Další rok strávil v ústavu teoretické fyziky v Kodani, společné pracovní téma ho přivedlo k Ernestu Rutherfordovi do Cavendishovy laboratoře, kde se setkal se svými krajany Pjotrem Kapicou a Lvem Landauem. V roce 1931 se vrátil do Sovětského svazu, kde se stal oslavovaným prototypem uvědomělého sovětského občana.

Emigrace

Stalinské ovzduší se pomalu stávalo nesnesitelným, a proto se Gamow rozhodl k emigraci. Se svou ženou chtěli zariskovat a přeplavat na kajaku 250 kilometrů přes Černé moře do Turecka. Tento pokus ale nevyšel. Nevyšel vlastně ani druhý pokus, při kterém se chtěli přepravit z Murmansku do Norska. Tentokrát jim nepřálo počasí.

Podařil se až třetí, nejméně riskantní pokus. V roce 1933 Gamowovi odcestovali do Bruselu na prestižní Solvayovu konferenci, které se účastní jen ti největší fyzikové. K této konferenci se pojí jedna smutná historka. Georg Gamow měl povečeřet s králem Albertem, ale bohužel se večeře neuskutečnila, protože královský protokol vyžadoval smoking nebo černý oblek. Ale ten Gamow neměl.


Všichni účastníci Solvayova kongresu z roku 1933.
Zdroj: commons.wikimedia.org. Public domain.

Po skončení celé konference si to Gamow s manželkou namířili do USA. Za oceánem už zakotvili a z Rusa Jurije Gamowa se stal Američan George Gamow.

V USA

George Gamow získal místo na univerzitě George Washingtona. V době, kdy ostatní teoretičtí fyzikové pracovali na vývoji jaderné zbraně, neprošel Gamow bezpečnostní prověrkou (emigrant ze Sovětského svazu, potencionální špion) a díky tomu se mohl věnovat kosmologii.

Mezi jeho nejznámější práce patří kapkový model atomového jádra a teorie jaderného rozpadu částic alfa. Dne 1. dubna 1948 publikoval svůj kosmologický článek s názvem Původ chemických prvků, kde s Ralphem Alpherem zdůvodnil zastoupení vodíku a hélia ve vesmíru jako následek velkého třesku. Článek se také někdy označuje jako alfa-beta-gama článek, jehož autory jsou Alphere, Bethe a Gamow. Hanse Betheho přidal Gamow mezi autory článku pouze proto, aby vytvořil libozvučně znějící trojici podle řecké abecedy.

Za pár měsíců publikoval Gamow s Alpherem a Robertem Hermanem myšlenku o existenci reliktního – zbytkového záření po velkém třesku. Zároveň vyzval fyziky k hledání tohoto záření. Dlouho fyzikové nepřijali Gamowovu teorii a dokonce Fred Hoyle ji posměšně nazval „big bang“ – „velké třísknutí“, tento název nahradil označení teorie dynamicky se vyvíjejícího vesmíru.

Gamow se také úspěšně zabýval popularizací fyziky. Napsal asi 20 knih s tímto tématem. U nás nejznámější je Pan Tomkins v říši divů, popř. v novém vydání s doplněnými kapitolami od Russella Stannarda Pan Tomkins stále v říši divů. Posledních dvanáct let svého života George Gamow působil jako profesor fyziky na Coloradské univerzitě v Boulderu.

Použité zdroje

[1] GAMOW, G. Pan Tompkins v říši divů. Praha: Mladá fronta, 1986. ISSN 13/34 23-024-86.

[2] JÁCHIM, F. George Gamow (1904 – 1968). Matematika Fyzika Informatika: časopis pro výuku na základních a středních školách, květen 2004, roč. 13, č. 9, s. 570–572. ISSN 1210–1761.

[3] ZAMAROVSKÝ, P. Proč je v noci tma? Příběh paradoxu temného nebe. 2. vydání. Praha: AGA, 2011. ISBN 978–80–904582–1–5.

Autor textu

Autor textu: 
Mgr. Magda Králová
Související kapitoly v encyklopedii: 
Zadejte příjmení

Rezervace a nákup vstupenek

Recepce

Poradíme Vám s objednáním a nákupem vstupenek.